Jak dobře znáte Prahu 14

Vyzkoušejte, jak dobře znáte historii Prahy 14 a její místopis. Po odeslání kvízu klikněte na "Skóre" a dozvíte se výsledek. 

Kvíz zaznamenává jen počty špatných a správných odpovědí do statistiky.

Pokud si chcete udělat kvíz na mobilu, lépe se zobrazí tady.

 

Reportáž z přírodovědné vycházky přes Čihadla k pískovně 9.10.2016

Slunce vysušilo louže po dešti a my se vydali na podzimní přírodovědnou vycházku za doprovodu botanika a ornitologa.
U Kyjského kostela se nás sešlo skoro 40 a vydali se do lesa na svahu kopce nad Starými Kyjemi, na Čihadla. Ten les je n první pohled neobvyklý. Mezi klasickými lesními listnáči se totiž občas objeví i jabloň nebo třešeň, pozůstatky dávných sadů.

Na kopci by člověk hledal les, ale místo toho se tu táhne křovinatá step. Jsou tu totiž dráty vysokého napětí a proto je zde uměle udržovaný křovinatý porost a spousta šípkových keřů. Nic vyššího zde být nesmí. 

 

Z kopce opět scházíme dolů na cestu, která vede podél suchého poldru. Tady stával ještě nedávno cvičák po psy, ze kterého bagry udělaly za poslední rok jezírko pro žáby. My ale pokračujeme po cestě podél Svépravického potoka. Ten původně tekl betonovým korytem ve středu údolí, ale v rámci úprav byl přesunut blíže ke kopci. Po několika letech už si člověk ani neuvědomí, že tu nikdy potok nebyl.

Botanik popisuje rostliny a občas se nám ztratí i se síťkou, do které loví různé hmyzáky, které nám pak ukazuje ve skleněné trubičce.

A už se blížíme k cíli naší cesty, k pískovně, na jejím břehu botanik prohlásí, že je to docela nuda, z jeho pohledu taková poušť. Daleko více to tu zajímá ornitologa, protože na rybníku vidíme kromě kačen i potápky roháče a v dáli labutě a volavky.

Pískovna tu neleží dlouho. Těžba byla ukončena někdy v 50. letech, kdy byl lom zatopen, a my pokračujeme po jejím břehu až na kraj Dolních Počernic, kde naši cestu ukončujeme.

Na vycházce se starostou 2: Rozhledna na Čihadlech

O bývalém kině Sparta, komunitních koordinátorech nebo kapacitě školek jsme mluvili minule.
V prostřední části rozhovoru se podíváme na dění ve Starých Kyjích a v Hloubětíně, ať už je to revitalizace bývalého Vetiškova náměstí, komunitní centrum nebo kulturní dům a pohlédneme se na čtrnáctku z výšky budoucí rozhledny na Čihadlech.

11. Park v Čeňku je jen torzo původních plánů

Nejbližší další park je park v Čeňku, u sídliště hned vedle Plechárny a byl, stejně jako ten Hostavický, dokončený v loňském roce. Jak hodnotíš průběh jeho stavby?

Když jsem nastupoval, tak jsem myslel, že to bude úspěšný projekt pro obyvatele Prahy 14 a když se na něj dívám teď, propadám jen beznaději. V rámci procesu magistrát zkazil co se dalo a ještě trochu navíc.

Co teď stojí je torzo první etapy, které je postaveno o 5 let později než mělo být. Je postavené podle projektu z Bémovy éry, který byl o ukládání hlíny z tunelu Blanka. A nám nezbývá než s tím stavem, jaký je, fungovat. Mělo proběhnout ozelenění, mela by se postavit ještě dvě dětská hřiště a nebude se realizovat druhý val. Pak to převezme magistrát do údržby a bude tam sekat trávu.

Park v Čeňku před vysázením stromů.

Ten park kolem Hostavického zámečku je váš?

Ano.

A jak to je s parkem v Čeňku?

Park nestojí na území městské části. Náš je jen 20 metrový pás poblíž sídliště, zbytek je již území Dolních Počernic. Představa, že by Dolní Počernice park provozovaly nebo spravovaly je nereálná, ani Praha 14 na to nemá peníze, protože údržba bude stát několik milionů ročně.

Mě situace, v jaké park je, hodně mrzí, protože si myslím, že ukrývá velký potenciál. Když jsem ten projekt připomínkoval, tak jsem chtěl, aby se do parku natáhl elektrický kabel a voda, třeba pro letní kino nebo výletní bistro. Řekli mi jasně, není to drahé, ale je třeba změna projektu a tím se stavba o tři roky zpozdí. A tak se všechny ty drobné věci, které park oživí nerealizovaly.

12. Přes skleníky za Kyjským rybníkem by mohla vést cyklostezka

Teď procházíme kolem rozpadlých skleníků.

Ty byly po revoluci vráceny několika vlastníkům, původně tu bylo zahradnictví, pak ve sklenících Vietnamci pěstovali docela úspěšně marijánku a teď je to zanedbané. My bychom tady rádi viděli sportovní nebo rekreační zázemí, ale špatně se sem přijíždí auty, takže se tu těžko zkolauduje rozsáhlý areál. A těžko můžeme nutit vlastníka, aby postavil něco, co se mu nevrátí.

Na opačné straně skleníků končí cyklostezka přes Vysočany a my se snažíme s vlastníky dohodnout, aby přes jejich pozemky mohli projíždět cyklisté. Stezka by pak pokračovala kolem Kyjského rybníka až do centrálního parku na Černém Mostě a cesta by byla bezpečná i pro rodiny s dětmi.

Údolí za Kyjským rybníkem je prakticky pusté.

Já když pojedu s Čerňáku s dětmi do zoologické, což je odsud 10 nebo 15 km, a to není na kole tak daleko, tak abych se nemusel bát, že mezi kamiony někde přetahuju děti přes silnici.

13. Komunitní centrum v Hloubětíně má hotový projekt

Zpátky ke komunitním centrům, v roce 2014 proběhla architektonická soutěž v Hloubětíně.

To je projekt, který připravovalo už předchozí vedení, projekt byl z našeho pohledu naddimenzovaný s rozpočtem asi 70 milionů. Bohužel naši předchůdci také zbourali původní budovu školy, která tam stála. Takže se nedal jednoduše zrekonstruovat dům, který už tam stál.

My jsme s lidmi v Hloubětíně nadefinovali, k čemu by měl sloužit, stanovily se podmínky a udělala se mezinárodní architektonická soutěž. Já čekal, že se přihlásí 5 návrhů, ale přišlo jich 65.

I zahraniční?

Ano, sedm zahraničních. Byl to úžasný zážitek, musím říct. Soutěž na stavbu, která měla rozpočet nějakých 25 milionů, tedy něco maličkého a přišlo tolik návrhů. Porota vybrala tři varianty, které postoupily do druhého kola. Součástí zadání byla i energetická náročnost, ta se ale u prvních studií nedala úplně prověřit. Garantovali to architekti, ale ukázalo se, že dva projekty na prvních místech podmínky na energetickou náročnost nesplňují a tak se bude realizovat ten třetí.

Realizovat se bude studie, která získala třetí místo.

Jak jste daleko teď?

Máme připravenou dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. Ale městská část vlastní jen pozemek pod budovou. Součástí komunitního centra musí být zahrada, bez toho to prostě nejde. Zahrada patří ke Gyncentru, které sídlí v Hloubětínském zámečku. My jsme měli dohodu s původním vlastníkem Gyn Centra, že nám zahradu poskytne. Ten ale Gyn centrum v loňském roce nečekaně prodal. Jednáme tedy s novým vedením, ale to jsou dosazení manažeři, kteří se o spolupráci s okolím příliš nezajímají a je s nimi špatná komunikace.

To centrum bude nádherné, jak stavba, tak místo. Fungování centra stojí na komunitní knihovně. Městská knihovna tam přesune hloubětínskou pobočku a ta by fungovala, podobně jako Dům čtení v Ruské ulici, v komunitním režimu. Knihovna by zajišťovala program a v kombinaci s kavárnou by to bylo prostě místo setkávání.

A jak to bude investičně? Přece jen to bude docela velký projekt.

Investičně tyhle projekty nebývají to hlavní. Důležitější bývají provozní náklady. Ale ty investiční náklady jsou odhadovány na 25 milionů korun.

Když to srovnám s Hostavickým parkem, ten byl asi za 17 000 000 Kč?

Ano, sedmnáct milionů korun, a v obou dvou případech se na části financování podílí dotace, čili Hostavice stály městskou část do deseti milionů korun, což ve srovnání s územím a rozsahem té rekonstrukce vynikající. Stejně tak předpokládáme, že získáme dotaci od magistrátu na projekt v Hloubětíně.

Právě jsme přišli ke kulturnímu domu Kyje. Říkal jsi, že to s ním nebylo a není úplně jednoduché.

Kulturní dům Kyje je důvod, proč jsem v politice. Jednak bydlím hned vedle a také to byl projekt, který šel úplně proti všemu, co se teď snažím prosazovat. Nebyl projednán s lidmi, byla navržena funkce, která je pro dané místo nevhodná. A nám nezbývá, než se s tím popasovat. Městská část si to postavila za 65 milionů korun, to je naprosto neskutečná investice, kterou si dnes už těžko někdo dovolí.

Kulturní dům Kyje je na okraji dění

Ten kulturák je trochu mimo centrum dění.

Kulturák má dvě nevýhody, první, že stojí na konci slepé ulice, čtyři roky se snažíme dostat sem lidi a není to jednoduché. Lidé přijedou na známou tvář, fungují setkání seniorů a nedělní pohádky. Nikdy to ale nebude Gong, kde ať pustíš cokoliv, lidé přijdou. Co se teď osvědčuje, ve spolupráci s Neposedou je rodinné komunitní centrum.

Druhá nevýhoda souvisí s první. Objekt tohoto typu funguje, když je tam restaurační zařízení, kdy se ztráta z koncertů vrátí ve výnosech z prodeje potravin a nápojů.

Tam ale je hospoda.

To je, ale pronajatá za nepříliš vysokou částku na 10 let, tedy do roku 2020. Navíc v nástavbě je penzion, který je také pronajatý, když jsem se před lety ptal předchozího místostarosty, proč městská část staví penzion, bylo mi řečeno, že se tam budou ubytovávat folklorní soubory z Moravy, které tu budou zpívat. Od zahájení provozu tam nebyl ani jeden.

Nevýhoda samotného kulturáku je, že má malý sál, takže se na Praze 14 nedá supořádat pořádný ples. Třeba když je ples městské části, tak víme, že by se dalo prodat 3třikrát tolik vstupenek než je kapacita sálu.

Kolik má kapacitu?

Kapacitu má 200 sedících. Na ples řádově 100 lidí. A jsi opět u ekonomiky: když přivezeš nějakou zvučnou tvář, tak samozřejmě vyprodáš celý sál, ale ani to ti nezaplatí toho interpreta. Potřebuješ vyprodat velký sál a to není problém. A když přivezeš méně známou tvář, tak se to zase nevyprodá. Městská část to bude nepochybně dál provozovat, ale je takové malé neštětí.

14. Revitalizace bývalého Vetiškova náměstí v Hloubětíně

Ještě bych se vrátil k Hloubětínu, chystá se revitalizace Vetíškova náměstí. Viděl jsem studii a zaznamenal, že to ani není ve správě městské části. Co mi k tomu můžeš říct?

Revitalizaci iniciovala městská část. To náměstí je ve správě magistrátu a TSK (Technická správa komunikací), my o změnu usilujeme už zhruba pět let. Výsledkem je, že městská část dotlačila magistrát, aby připravil projekt ve spolupráci s lidmi. Ptali jsme se lidí, jak by náměstí mělo fungovat, pak bylo veřejné projednání a výstava projektu. Bohužel na straně magistrátu to běží pomalu. Myslím, že by se to mělo realizovat do dvou let.

Revitalizace náměstí v Hloubětíně - podrobnosti

Některé prvky, které jsem viděl ve studii mi nepřišly příliš šťastné, například pevné

kryté stánky.

Možná ti to nepřijde šťastné, ale ta studie byla opravdu probraná jak s lidmi, tak v komisi územního rozvoje a i s Prahou 14 Kulturní. V rámci oživení náměstí se počítá s tím, že by tam vznikla pergola, pod kterou by mohly být sezónní stánky, tak dva pevnější objekty, které se postaví pravděpodobně v další etapě, první bude sloužit jako kavárna a druhý jako zázemí a občerstvení. Na kavárně bude zezadu pódium, aby se tam daly dělat nějaké akce.

V souvislosti s tím vlastník obchodního centra připravuje rekonstrukci, která by měla proběhnout v letošním a hlavně v příštím roce.

Teď také stojí na náměstí docela nevzhledný stánek.

Ten tam bohužel také zůstane, protože je to veřejný prostor, kde magistrát kdysi prodal dočasnou stavbu a tím je území rozbité. To jsou taková malá neštěstí, která se děla a my na ně teď doplácíme.

15. Rozhledna jako symbol

Blížíme se k další stavbě. Před dvěma lety tady u Kyjského rybníka budovali studenti architektury spolu s architektem Rajnišem stavbu z proutí, jak tam myšlenka vznikla a k čemu to je?

Ta myšlenka souvisí s plánem rozhledny na Praze 14. Rozhledna je pro mě místo, kde získáš nadhled nad okolím a měl by to být i určitý symbol Prahy 14. Já to vnímám tak, že Praha 14 teď nemá žádnou dominantu, nemá centrální náměstí. My místní si představíme možná kostel, protože ho máme ve znaku.

Já bych chtěl, aby lidé dostali k Praze 14 nějaký vztah a dokázali se s ní identifikovat a to je možné přes symboly. Tím symbolem by se mohla stát rozhledna na vrchu na Čihadlech. Tak jsme se dostali do kontaktu s architektem Rajnišem který rozhledny staví. Tvoří místa s duchovním nadhledem nad světem, netradiční stavby z přírodních materiálů.

Zkušební rozhlednu z proutí stavěli studenti v létě 2014.

My jsme chtěli ten koncept nejprve ověřit, jestli je udržitelný a může fungovat a tak tady před dvěma lety vzniklo tohle. Vznikalo to v úžasné tvůrčí atmosféře: Studenti tady pracovali, bydleli a zázemí měli vedle na statku. A jak vidíš, nespadlo to. Jinak ta stavba je bez jakékoliv impregnace. Velká rozhledna bude samozřejmě upravena proti ohni i proti kažení dřeva.

Rozhledna v Čihadlech - podrobnosti

Jak dlouho by tu tohle mělo stát? Vypadá to, že už to trochu sedlo, stavba je taková bachratá.

To nemá přesně danou životnost, my počítali se dvěma lety a to bude teď v létě. Stavba je stále kontrolována a ve chvíli, kdy začne být jakýmkoliv způsobem nebezpečná, půjde dolů.

Oproti tomu konstrukce z jasanových klacků rozhledny na Čihadlech bude mít životnost asi 10 – 15 let, čemuž bude odpovídat i její cena.

Kde by měla stát ta rozhledna?

Měla by být na nejvyšším místě Čihadel. Nejvyšší místo je teď sice halda hlíny, ale ta půjde pryč, takže to je támhle mezi těmi dvěma sloupy, těm se bohužel nevyhneme. Měli jsme na Čihadlech i zdvižnou plošinu abychom zjistili, jestli je z toho místa dostatečný výhled.

Tady by měla stát rozhledna

16. Okolí Kyjského rybníka

Jaké jsou další plány s okolím Kyjského rybníka?

Kyjský rybník je zase modré srdce Prahy 14. Mimochodem, Praha 14 má řekl bych největší počet rybníků z městských částí v Praze. A Kyjský je v Praze druhý největší hned za Počernickým. Byl bych rád, aby se tohle místo stalo více využívaným. Chtěli jsme vybudovat okružní cestu kolem rybníka a říkali si, že by bylo prima vybudovat lávku podle železničního mostu a narazili jsme na to, že to nelze, protože v té části rybníka je klidová zóna pro ptáky. Kdysi tu býval jachtařský klub. Takže jsme přemýšleli nad molem a půjčovnou lodiček, ale na rybníce je ostrov pro ptáky. Lodičky tedy ne. Možná molo.

My tady děláme takové dílčí pokusy, které jsou v možnostech městské části. Poté, co byl rybník odbahněn jsme vysekali kus trávy a udělali tady ohniště, musím říct, za určitého odporu na radnici, a celé to okolí se snažíme zkulturňovat.

Chceme zadat studii na celkovou rekonstrukci okolí Kyjského rybníka. Chtělo by to předělat zejména promenádu podél Aloisova, ta panelová cesta není moc hezká, ale pod ní je hlavní kanalizační řád z Černého Mostu, takže cesta je ve správě PVK (Pražské vodovody a kanalizace), takže budeme muset jednat s nimi. Musím poděkovat odboru životního prostředí magistrátu, jak se o rybník starají, to se týká třeba výsadeb keřů nebo břehů ostrova. Před dvěma lety jsme se s nimi dohodli a byly sem navezeny dvě tatry písku a lidi si sem našli cestu a jsou tu ve slunečných dnech roztaženi s dekami.

Před dvěma lety byly velké emoce kvůli zástavbě rodinných domků u Kyjského rybníka, jak to vypadá teď?

Městská část na podzim zadala zpracování studie pro využití těch pozemků Broumarská Sever-Jih, a jedna z variant je, že by tady byl biotop, že by tady bylo koupaliště s biotopem.

Ty pozemky jsou přeci částečně soukromé a částečně městské části.

Areál bývalého Telecomu je soukromý. My řešíme pozemky městské části, které jdou kolem Rokytky od rybníka směrem ke kostelu. Tam to můžeme buď nechat tak jak to je, protože lidé jsou zvyklí na nějaký stav, ale nemyslím si, že je to užitečná zeleň. Byl bych rád, aby to území, když už jsme ve městě, mělo nějakou funkci pro lidi, buď rekreační, nebo podobnou. Hned vedle máme Čihadla, to je obrovská zelená plocha, která zelená vždycky zůstane. Jestli potřebujeme mít u Kyjského rybníka zarostlé křoví, to si nemyslím.

Byl bych rád, aby to víc fungovalo pro lidi, ale tohle území má strašnou spoustu limitů. Je tady Broumarská ulice s průjezdem deset tisíc aut, která nesplňuje hlukové limity. A musí to taky být nějak finančně udržitelné. Čili: „Udělejte tady park.“ No dobře, ale kdo ho bude sekat, kdo ho bude udržovat, kdo sem do něj bude chodit?, protože tady v dochozí vzdálenosti není sídliště a 30 000 lidí. Tady je jen pár domků se zahrádkami.

Cílem je zachovat zelené pásmo kolem rybníka a připravit nějaké intenzivnější využití, ať už rekreační nebo sportovní, tak aby na to městská část nemusela doplácet.

Tady mimo jiné plánujeme lávku přes Rokytku (v místě, kde vtéká do rybníka). To jsou takové drobnější úpravy. S Martinem Rajnišem jsme uvažovali, že bychom tady udělali transbordér.

To je taková klec na laně, která jezdí ze strany na stranu vlezeš tam a přeručkuješ na druhou stranu. Zkrátilo by to cestu a bylo by to zajímavé. Ale i to je bohužel investice za milion a půl.

V závěrečné části rozhovoru se dočtete, jak se stát starostou a podíváme se do Hutí a na budoucnost Prahy 14.

Na vycházce se starostou 1: Od Sparty k Vybíralce

Se starostou Prahy 14, Radkem Vondrou jsem si povídal o projektech v naší městské části a abychom mluvili k věci, vydali jsme se pěšky ulicemi a některá místa rovnou navštívili. Cesta nás zavedla k bývalému kinu Sparta, ke Kyjskému rybníku, ke kulturnímu domu i k proutěné věži. V první části rozhovoru se dozvíte, že Vybíralka je vzorový projekt, jestli funguje Praha 14 jen jako noclehárna a také zhodnocení projektu komunitních koordinátorů.

Starosta Prahy 14 Radek Vondra u Kyjského rybníka

S Radkem Vondrou jsem se setkal i na akcích Hnutí Brontosaurus. 

Radku, organizování dobrovolnických akcí mi nepřijde úplně jako odpočinek od vedení radnice. V čem je to jiné?

S dětmi v Brontosauru pomáhám už téměř patnáct let. Pravidelně na začátku prázdnin jezdíme opravovat hrad Lukov u Zlína, v létě sekám louky v chráněných oblastech, přes rok pořádáme víkendovky s eko tématikou různě po celé republice. Všechny tyhle akce sice stojí dost času na přípravách, ale baví mě to – oproti radnici nemusí být všechno podle úředních postupů, dělám akce s prima partou lidí kteří jsou zapálení pro věc s tejný cíl. Žádné vymýšlení proč to nejde a spousta omezení jako při práci v politice. Navíc se dostanu do přírody, užiji si fyzické práce a zahraju si na basu – tohle všechno mě baví a nabíjí.

1. Co bude se Spartou

Bývalé kino Sparta je soukromé, přitom dřív sloužilo i jako kulturní dům, jaká je kolem něj situace?

Budovu má soukromý vlastník, který už 20 let vede spor s magistrátem a nejméně dalších 5 let potrvá, než s nimi bude moci něco dělat.

Tohle území je cenné, když se podíváš do strategického plánu Městské části, tak se tam dočteš, že je to srdce Prahy 14.

Před několika lety studenti na fakultě architektury zpracovali studie, které řeší budovu Sparty, parkoviště u metra a další plochy. S tím, že by tady vznikla administrativní budova a náměstí.

Já si dokáži představit, že kdyby vlastník postavil hezkou a funkční administrativní budovu, tak se do ní radnice přemístí a paneláky, kde teď sídlí se předělají zpátky na bydlení.

Bývalé kino Sparta (nízký objekt nalevo)

Jak velká budova na tom místě může stát?

Územní plán nyní povoluje nějakých 4 nebo 5 pater, podle koeficientů. Já si dokážu představit, že tu bude stát i budova na úrovni paneláků vedle, nebo možná i vyšší. Záleží na architektonickém řešení.

Vy ale stejně nemůžete moc ovlivnit, co vlastník udělá

My to můžeme ovlivnit poměrně hodně, protože on vlastní pouze budovu Sparty, pozemky kolem má Městská část a magistrát. A pokud bude chtít území zhodnotit a já věřím, že bude, tak je v jeho zájmu spolupracovat s městskou částí, aby získal stavební povolení, případně změnil územní plán. Myslím, že tenhle projekt, kdyby se realizoval, tak to bude nejdřív za 10 – 15 let.

Bývalé kino Sparta na mapě.

2. O zeleném pásu podél Broumarské se diskutuje

Na druhé straně podél Broumarské je pás zeleně

Podle strategického plánu by se měla Broumarská stát určitým typem městské třídy.  Je to území, o kterém se hodně diskutuje s místními lidmi, kteří říkají: „Hlavně nám tady nic nepostavte, ať koukáme do zeleně, my tady nechceme domy“. My na radnici se díváme na 30 až 50 let dopředu. Nejsem rozhodně zastáncem toho, že je potřeba všechno na Praze 14 zastavět, na druhou stranu toto území by mělo mít nějakou funkci. Rekreační zeleň to úplně není, jestli je to izolační zeleň je také k diskusi. Městskou část stojí údržba této plochy dost peněz. A přitom je to jen něco pohledového. Trávník, na který lidé koukají, když jdou do Kyjí, a kde venčí psy. 

3. Městské části spravují jen 9% rozpočtu

Jak je na tom městská část, když to srovnám třeba s blízkou Mladou Boleslaví? Má taky přibližně 50 000 obyvatel, ale nad městskou částí je magistrát. Co tady můžete dělat a co nemůžete?

Můžeme sekat trávu a odklízet sníh, a to ještě navíc jen v části Prahy 14 kde máme od magistrátu svěřeny pozemky. Celý Hloubětín a celý Černý Most je ve správě magistrátu.

Všechny městské části v Praze dohromady spravují asi 9 % rozpočtu. Lidé si neuvědomují, že když volí někoho na magistrát, tak ten hýbe životy Pražanů a spravuje rozpočet. Městská část je v roli prosebníka, samozřejmě magistrát konzultuje zásadní kroky s námi.

Nevydáváme vyhlášky, které by se týkaly psů, nebo třeba hazardu a regulací. Zároveň nemáme ve správě územní plán, čili pokud je potřeba udělat změnu území, tak jsme zase v roli prosebníka, který jde na magistrát. Jsme v podobné roli, jako občan, skoro bych řekl, že v leckterých případech možná i horší, protože nás s tím vyhodí, zatímco občan může získat publicitu.

Na druhou stranu to respektuji. Je potřeba si uvědomit, že  nejsme Mladá Boleslav ve smyslu ohraničeného města, jsme část metropole. Všichni využíváme MHD, kulturu, která je v centru města i další páteřní služby. Praha funguje jako celek, není možné, aby každá městská část měla představu, že se odtrhne a bude si všechno dělat po svém.

4. Praha 14 není jen noclehárna

Tady narážíš na jedno téma, se kterým se setkávám, že Praha 14 je vnímána jako noclehárna. Lidi jezdí za kulturou i zábavou do centra. Máte v plánu to tady nějak změnit nebo snažit se, aby se drželo víc lidí tady v lokalitě? Když jsem byl nějakou dobu v Dánsku, tak tam to fungovalo tak, že lidi žili hlavně ve svojí čtvrti, i když to byla třeba Kodaň.

 K tomu se docela vyhradím. Praha 14 je místo, kde se dá bydlet, je tu poměrně hodně zeleně, tedy je to svým způsobem rekreační území. To, že tady lidé spí, protože je tu velká kapacita bydlení, je určitě pravda. A nakolik kdo svůj volný čas člověk tráví v práci, nakolik v dopravě a nakolik se věnuje kultuře a sportu, to je na něm. Nemáme tady Národní divadlo a další VIP zařízení, která jsou v centru. Ale ony na tom jiné okrajové městské části nejsou lépe. Je to spíše o tom, jestli si lidé dokáží najít vzájemně k sobě cestu bez ohledu na to, jaké to okolí je. 

5. Komunitní koordinátoři se změní

O to jste se snažili s projektem komunitních koordinátorů. Jak ho hodnotíš?

Celý projekt komunitních koordinátorů je součástí vize Prahy 14 zapojit lidi do toho, aby se starali o místo, kde žijí. Propojit něco, co funguje dnes možná za zdmi, ale lidé se vzájemně neznají. Cílem činnosti koordinátorů není něco konkrétního vytvořit, spíše propojovat lidi mezi sebou. Projekt byl spuštěn s ambicí, která byla dosažena. Teď, po třech letech, budeme hodnotit, jestli dále stejným způsobem nebo ne. Já říkám, že ne. Je třeba to upravit.

A jakým směrem bys ty navrhoval jít dál? Když jsem mluvil s komunitními koordinátory, tak říkali, že je to práce nejméně na 20 let.

Komunitní koordinátoři tak, jak byli nastaveni teď, byli spíše akademický výzkumný projekt, což je v pořádku. My budeme potřebovat angažované lidi, kteří jsou schopni přiložit ruku k dílu v konkrétním komunitním projektu. Tedy nebudou jenom prostředníky, kteří budou pomáhat ty lidi síťovat, ale budou se do rozjetí  nových aktivit i sami zapojovat.

V tu chvíli už to není přesně projekt nezávislých komunitních koordinátorů tak, jak byl nastaven původně s Anthropictures. My díky nim máme zmapované skupiny obyvatel a komunity na Praze 14 a dokážeme vytipovat lidi, které když podpoříme, tak si myslím, že dokážeme ohniska života na Praze 14 posílit tak, aby se to postupně rozhořela a začala to fungovat i v širším okolí.

A co teď do doby, než se rozhodnete, jak dál? Anthropictures skončili v březnu.

Komunitní koordinátoři síťují, tedy propojují lidi mezi sebou a to se nezastavilo k 1. dubnu.

Spousta aktivit je rozběhlá a pojedou samy o sobě.

My potřebujeme vybalancovat jak moc to budeme propojování rozvíjet a jak moc budeme stavět na tom, co už je. A to s ohledem na kapacity a možnosti Městské části a lidí, kteří jsou zapojeni.

 Předpokládám, že  zachováme ten pojem, komunitní koordinátoři. 

Komunitní koordinátoři prý jsou vnímáni jako tvůrci nátlakových skupin na městskou část.

Já můžu říci, jak to vidím já. Rozhodně komunitní koordinátory nevnímám jako tvůrce nátlakových skupin. Oni jsou prostředníkem, kteřý přenáší informace oběma směry. A přenáší informace jak pro některou stranu pozitivní, tak případně i negativní. Teď záleží, jak to člověk vezme. Buď to vezme jako útok na sebe, a nebo jako podnět pro spolupráci, a samozřejmě se nelze vždy vyhnout konfliktům. 

6. Vnitroblok Vybíralka jako vzor pro další sídliště

Co se týče komunitních projektů, tak teď se rozjíždí projekt Vybíralka, který byl docela promílaný v médiích, dozvěděl jsem se, že místní obyvatelé z té medializace zas tak  radost neměli. Naopak na jiných sídlištích zase že říkali: „Proč tam a proč ne u nás.“ Jak to vidíš s tímhle projektem? Jaké jsou jeho cíle a jak by měl pokračovat dál?

Musím říci, že tyto výhrady vnímám. Z pohledu Prahy 14 je Vybíralka v uvozovkách obyčejný projekt, čili něco, co by městská část rozhodně měla dělat sama od sebe. A to sice pokusit se s lidmi probrat, jak by nějaké rozsáhlejší území mělo projít proměnou tak, aby fungovalo.

 Černý Most není ve správě městské části. A tento projekt je taková kombinace technických a politických aktivit, protože potřebujeme podporu magistrátu, abychom dokázali na Černém Mostě něco udělat. Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje jsme vybrali území, které je atraktivní pro změnu, tedy lze na něm provést poměrně větší viditelnou úpravu. Pracovali jsme na tom dva nebo tři roky s cílem nejenom s lidmi probrat, jak by ta proměna měla vypadat, ale i díky té publicitě garantovat, že ji magistrát nezamete někam do šuplíku.

V jaké fázi jste teď?

Jsem příjemně překvapen, že je to ve fázi podle harmonogramu, což není úplně běžné. Teď probíhají plánovací setkání, kde se po úvodním zmapování prostoru, zaměřujeme na konkrétní problémy jako je zeleň, doprava a kultura. Vybíralka je zároveň pilot, pokud se to podaří, tak jsem připraven stejným způsobem tlačit i na jiných místech Prahy 14, aby se tento model realizoval i tam. Máme vytipované další lokality, ať už na Černém Mostě, nebo v Hloubětíně, u kterých bychom byli rádi, aby prošly změnou.   

Jak poznáte, že byla Vybíralka úspěšná?

Jsou dvě části. První je, zda se povedl proces. Tedy, jestli se podařilo zapojit lidi a jestli jsme skutečně vymysleli něco, co dává smysl pro danou lokalitu. To budeme vědět do konce letošního roku.

Z pohledu obyvatel i mě bude projekt úspěšný, když se změny podaří realizovat. Nečekejme, že po vyhotovení studie a projektu přijede bagr a velká nákladní auta a během tří dnů celý prostor promění. To se bude realizovat v následujících několika letech.

Vnitroblok Vybíralka na mapě.

7. Od autoservisu ke komunitnímu centru

Vedle Vybíralky stojí objekt Plechárna. Jaká je jeho minulost a budoucnost?

Plechárna je bývalá kotelna, která zásobovala teplem část Černého Mostu a potom byla 15 let využívána jako autoservis. Je to taková plechová krabice na okraji sídliště, kde se opravovala auta, ale pro lidi byla neviditelná. No a my jsme hledali užitnou plochu pro lidi. Problémem Prahy 14 je, že má nedostatek vlastních objektů rozmístěných po celé městské části, kde by bylo možné něco realizovat nového.

Komunitní centrum Plechárna

David Kašpar, který vede Prahu 14 Kulturní měl daleko větší představivost než já a už před několika lety v ní viděl komunitní centrum a aktivity kolem Plechárny udržel i v průběhu rekonstrukce. Ta se o rok prodloužila kvůli možnosti získání dotace z programu Zelená úsporám. A teď z toho máme pěkné  komunitní centrum azázemí.

Hlavní hala Plechárny, bývalý autoservis

Slyšel jse názory, že už to nevypadá úplně nízkonákladově, jak bylo ze začátku prezentováno.

Je pravda, že investice jsou vyšší, než byly v první fázi předpokládány. Člověk by měl prověřit, jestli v tom daném místě dává smysl. A to se stalo – Plechárna ukázala, že má své místo na Černém Mostě. Je třeba udělat počáteční investice, aby byly nízké náklady na energie a aby se tam daly dělat různé aktivity. Ve srovnání s obdobnými projekty v jiných částech Prahy jsme pořád na méně než půlce obvyklých nákladů.

 Plechárna na mapě.

8. V každé čtvrti komunitní centrum

Mým cílem je, aby na Praze 14 v každé lokalitě byl základ komunitního centra. Těch lokalit máme osm, tedy Černý Most 1 a 2, Hutě, Hloubětín, Hostavice, Jahodnice, Kyje a Lehovec. Já bych chtěl, aby v pochozí vzdálenosti v každé lokalitě bylo něco, co poskytuje zázemí pro lidi. Naproti přes rybník vidíme kulturní dům Kyje, to není úplně nejšťastnější příklad, k tomu se ještě dostaneme.

 Na Černém Mostě by to měla být Plechárna, v Hloubětíně Hloubětínská 55, na Jahodnici pracujeme na domu v Baštýřské ve spolupráci s Neposedou (nezisková organizace), na Lehovci plánujeme úpravy budovy v Kardašovské ve spolupráci s DDM.

Dům v Baštýřské se daří rozjet docela dobře

Ano, ale jsme opět ve stejném stavu jako na Plechárně, protože ten dům je na spadnutí. Pokud se to rozjede a ukáže se, že to dává smysl, tak se budeme muset pustit do rekonstrukce a zase rozjetou službu na nějakou dobu přerušíme.

Neposeda má smlouvu na několik let a pak neví, jestli tam bude moci zůstat dál.

Mají smlouvu na dva roky, čili do příštího léta a skoro roční provoz ukazuje, že dává smysl aby tam byli, takže budeme hledat cesty, jak dům opravit, protože teď je neudržitelný.

Dále v Hostavicích bude fungovat komunitní kavárna u zámečku ve zrekonstruovaném parku. Chybí nám objekt na Černém Mostě I, chybí nám objekt na Hutích, kde má městská část Splavnou, hospůdku, která je teď pronajatá a to je tak asi vše .

Komunitní centrum Baštýřská na mapě.

9. Blesková rekonstrukce parku v Hostavicích

Kolem Zámečku jste loni zrekonstruovali park, byla to akce, kterou jsem vůbec nečekal, peníze jste získali velmi rychle a rychlá byla i realizace, jak hodnotíš tento projekt?

Štěstí přeje připraveným, to je základní zkušenost z politiky v Praze. Městské části, které mají  připravené projekty mají velkou výhodu, když se objeví dotační výzva. Rekonstrukce parku byla připravována od roku 2005. Podle prvních plánů měl být park z části vykácen a mělo tu vzniknout hřiště, což se setkalo s velkou nevolí obyvatel.

Když jsem přišel do funkce, tak jsme uspořádali několik veřejných jednání s lidmi v Hostavicích a připravili jsme nový projekt a podali žádost o dotaci. Ta ale několikrát nevyšla a my jsme propadali skepsi. Loni ale byla vypsána výzva na dočerpání zbylých peněz, což jsme se dozvěděli 20. ledna s tím, že park musí být zkolaudován do 1.září.

Park v Hostavicích se zámečkem v pozadí.

To je šibeniční termín, aspoň jak znám stavební procesy.

Mimořádně šibeniční termín. Příprava stavebního povolení  probíhala naštěstí dobře, nikdo se neodvolal, a tak jsme pokračovali dál výběrem zhotovitele v mimořádně zkrácených lhůtách a i realizace (musím zaklepat na dřevo) dopadla dobře, což byla poslední věc, na kterém to mohlo dojet a my stihli včas park zkolaudovat.

Ten park byl řešen architektem Damaškou a já si myslím, že je skutečně nádherný. Zvlášť když to srovnám s jinými projekty v okolí, tak jsme za polovinu peněz získali možná dvakrát tak krásný park.

A co bude se zámečkem? V roce 2017 končí nájemní smlouva.

Tak to není, nájemní smlouva končí až v roce 2022. Abych pravdu řekl, to je daleko.

Park v Hostavicích na mapě. (Zámeček je VŠ TVS Palestra)

10. Školky na Praze 14 mají dostatečnou kapacitu

Takže zámeček ještě neřešíte.

Ne. Ten bude řešit následující vedení a možná i to další. A co s ním? O tom se vedou diskuse. Byla tam škola, ale v kvalitě odpovídajícím čtyřicátým letům minulého století. Nová škola nebo školka by znamenala zásadní investici a kompletní přestavbu.

My nyní plánujeme školku na Jahodnici a pokud dostaneme peníze, měla by se příští rok stavět.

Kapacity školek jsou na Praze 14 dostatečné a pokud chce někdo umístit dítě do školky na Praze 14, tak to dítě umístíme a snažíme se, aby bylo možné umístit i dítě dvouleté. V posledních letech tu byly otevřené čtyři nové třídy a v Jahodnici budou další čtyři.

Tím se vracím k zámečku. Nájemce platí statisíce ročně na nájmu. Pokud to proměníme na objekt městské části budeme muset dát minimálně 10 milionů za rekonstrukci a následně provoz dotovat, což je s naším rozpočtem nereálné.

Stejně tak je nereálné, že by se do Hostavic vrátila škola. Blízká Kyjská škola prochází rekonstrukcí a my neplánujeme další školu a ani bychom k tomu nedostali potřebný souhlas magistrátu. Plánujeme k ní zlepšit přístup z Hostavic tím, že zklidníme Hodějovskou ulici, uděláme tam pásy pro cyklisty a chodce, aby to tam nebylo tak nebezpečné. Ke Kyjské škole také jezdí školní autobus.

O rekonstrukci bývalého Vetíškova náměstí, rozhledně a okolí Kyjského rybníka si přečtěte ve druhé části rozhovoru.