úterý 26. dubna 2016

Na vycházce se starostou 1: Od Sparty k Vybíralce


Se starostou Prahy 14, Radkem Vondrou jsem si povídal o projektech v naší městské části a abychom mluvili k věci, vydali jsme se pěšky ulicemi a některá místa rovnou navštívili. Cesta nás zavedla k bývalému kinu Sparta, ke Kyjskému rybníku, ke kulturnímu domu i k proutěné věži. V první části rozhovoru se dozvíte, že Vybíralka je vzorový projekt, jestli funguje Praha 14 jen jako noclehárna a také zhodnocení projektu komunitních koordinátorů.

Starosta Prahy 14 Radek Vondra u Kyjského rybníka

S Radkem Vondrou jsem se setkal i na akcích Hnutí Brontosaurus

Radku, organizování dobrovolnických akcí mi nepřijde úplně jako odpočinek od vedení radnice. V čem je to jiné?
S dětmi v Brontosauru pomáhám už téměř patnáct let. Pravidelně na začátku prázdnin jezdíme opravovat hrad Lukov u Zlína, v létě sekám louky v chráněných oblastech, přes rok pořádáme víkendovky s eko tématikou různě po celé republice. Všechny tyhle akce sice stojí dost času na přípravách, ale baví mě to – oproti radnici nemusí být všechno podle úředních postupů, dělám akce s prima partou lidí kteří jsou zapálení pro věc s tejný cíl. Žádné vymýšlení proč to nejde a spousta omezení jako při práci v politice. Navíc se dostanu do přírody, užiji si fyzické práce a zahraju si na basu – tohle všechno mě baví a nabíjí.

1. Co bude se Spartou

Bývalé kino Sparta je soukromé, přitom dřív sloužilo i jako kulturní dům, jaká je kolem něj situace?
Budovu má soukromý vlastník, který už 20 let vede spor s magistrátem a nejméně dalších 5 let potrvá, než s nimi bude moci něco dělat.
Tohle území je cenné, když se podíváš do strategického plánu Městské části, tak se tam dočteš, že je to srdce Prahy 14.
Před několika lety studenti na fakultě architektury zpracovali studie, které řeší budovu Sparty, parkoviště u metra a další plochy. S tím, že by tady vznikla administrativní budova a náměstí.
Já si dokáži představit, že kdyby vlastník postavil hezkou a funkční administrativní budovu, tak se do ní radnice přemístí a paneláky, kde teď sídlí se předělají zpátky na bydlení.

Bývalé kino Sparta (nízký objekt nalevo)


Jak velká budova na tom místě může stát?
Územní plán nyní povoluje nějakých 4 nebo 5 pater, podle koeficientů. Já si dokážu představit, že tu bude stát i budova na úrovni paneláků vedle, nebo možná i vyšší. Záleží na architektonickém řešení.

Vy ale stejně nemůžete moc ovlivnit, co vlastník udělá
My to můžeme ovlivnit poměrně hodně, protože on vlastní pouze budovu Sparty, pozemky kolem má Městská část a magistrát. A pokud bude chtít území zhodnotit a já věřím, že bude, tak je v jeho zájmu spolupracovat s městskou částí, aby získal stavební povolení, případně změnil územní plán. Myslím, že tenhle projekt, kdyby se realizoval, tak to bude nejdřív za 10 – 15 let.

Bývalé kino Sparta na mapě.

2. O zeleném pásu podél Broumarské se diskutuje

Na druhé straně podél Broumarské je pás zeleně
Podle strategického plánu by se měla Broumarská stát určitým typem městské třídy.  Je to území, o kterém se hodně diskutuje s místními lidmi, kteří říkají: „Hlavně nám tady nic nepostavte, ať koukáme do zeleně, my tady nechceme domy“. My na radnici se díváme na 30 až 50 let dopředu. Nejsem rozhodně zastáncem toho, že je potřeba všechno na Praze 14 zastavět, na druhou stranu toto území by mělo mít nějakou funkci. Rekreační zeleň to úplně není, jestli je to izolační zeleň je také k diskusi. Městskou část stojí údržba této plochy dost peněz. A přitom je to jen něco pohledového. Trávník, na který lidé koukají, když jdou do Kyjí, a kde venčí psy. 

3. Městské části spravují jen 9% rozpočtu

Jak je na tom městská část, když to srovnám třeba s blízkou Mladou Boleslaví? Má taky přibližně 50 000 obyvatel, ale nad městskou částí je magistrát. Co tady můžete dělat a co nemůžete?
Můžeme sekat trávu a odklízet sníh, a to ještě navíc jen v části Prahy 14 kde máme od magistrátu svěřeny pozemky. Celý Hloubětín a celý Černý Most je ve správě magistrátu.
Všechny městské části v Praze dohromady spravují asi 9 % rozpočtu. Lidé si neuvědomují, že když volí někoho na magistrát, tak ten hýbe životy Pražanů a spravuje rozpočet. Městská část je v roli prosebníka, samozřejmě magistrát konzultuje zásadní kroky s námi.
Nevydáváme vyhlášky, které by se týkaly psů, nebo třeba hazardu a regulací. Zároveň nemáme ve správě územní plán, čili pokud je potřeba udělat změnu území, tak jsme zase v roli prosebníka, který jde na magistrát. Jsme v podobné roli, jako občan, skoro bych řekl, že v leckterých případech možná i horší, protože nás s tím vyhodí, zatímco občan může získat publicitu.

Na druhou stranu to respektuji. Je potřeba si uvědomit, že  nejsme Mladá Boleslav ve smyslu ohraničeného města, jsme část metropole. Všichni využíváme MHD, kulturu, která je v centru města i další páteřní služby. Praha funguje jako celek, není možné, aby každá městská část měla představu, že se odtrhne a bude si všechno dělat po svém.

4. Praha 14 není jen noclehárna

Tady narážíš na jedno téma, se kterým se setkávám, že Praha 14 je vnímána jako noclehárna. Lidi jezdí za kulturou i zábavou do centra. Máte v plánu to tady nějak změnit nebo snažit se, aby se drželo víc lidí tady v lokalitě? Když jsem byl nějakou dobu v Dánsku, tak tam to fungovalo tak, že lidi žili hlavně ve svojí čtvrti, i když to byla třeba Kodaň.
 K tomu se docela vyhradím. Praha 14 je místo, kde se dá bydlet, je tu poměrně hodně zeleně, tedy je to svým způsobem rekreační území. To, že tady lidé spí, protože je tu velká kapacita bydlení, je určitě pravda. A nakolik kdo svůj volný čas člověk tráví v práci, nakolik v dopravě a nakolik se věnuje kultuře a sportu, to je na něm. Nemáme tady Národní divadlo a další VIP zařízení, která jsou v centru. Ale ony na tom jiné okrajové městské části nejsou lépe. Je to spíše o tom, jestli si lidé dokáží najít vzájemně k sobě cestu bez ohledu na to, jaké to okolí je. 

5. Komunitní koordinátoři se změní

O to jste se snažili s projektem komunitních koordinátorů. Jak ho hodnotíš?
Celý projekt komunitních koordinátorů je součástí vize Prahy 14 zapojit lidi do toho, aby se starali o místo, kde žijí. Propojit něco, co funguje dnes možná za zdmi, ale lidé se vzájemně neznají. Cílem činnosti koordinátorů není něco konkrétního vytvořit, spíše propojovat lidi mezi sebou. Projekt byl spuštěn s ambicí, která byla dosažena. Teď, po třech letech, budeme hodnotit, jestli dále stejným způsobem nebo ne. Já říkám, že ne. Je třeba to upravit.

A jakým směrem bys ty navrhoval jít dál? Když jsem mluvil s komunitními koordinátory, tak říkali, že je to práce nejméně na 20 let.
Komunitní koordinátoři tak, jak byli nastaveni teď, byli spíše akademický výzkumný projekt, což je v pořádku. My budeme potřebovat angažované lidi, kteří jsou schopni přiložit ruku k dílu v konkrétním komunitním projektu. Tedy nebudou jenom prostředníky, kteří budou pomáhat ty lidi síťovat, ale budou se do rozjetí  nových aktivit i sami zapojovat.
V tu chvíli už to není přesně projekt nezávislých komunitních koordinátorů tak, jak byl nastaven původně s Anthropictures. My díky nim máme zmapované skupiny obyvatel a komunity na Praze 14 a dokážeme vytipovat lidi, které když podpoříme, tak si myslím, že dokážeme ohniska života na Praze 14 posílit tak, aby se to postupně rozhořela a začala to fungovat i v širším okolí.

A co teď do doby, než se rozhodnete, jak dál? Anthropictures skončili v březnu.
Komunitní koordinátoři síťují, tedy propojují lidi mezi sebou a to se nezastavilo k 1. dubnu.
Spousta aktivit je rozběhlá a pojedou samy o sobě.
My potřebujeme vybalancovat jak moc to budeme propojování rozvíjet a jak moc budeme stavět na tom, co už je. A to s ohledem na kapacity a možnosti Městské části a lidí, kteří jsou zapojeni.
 Předpokládám, že  zachováme ten pojem, komunitní koordinátoři. 

Komunitní koordinátoři prý jsou vnímáni jako tvůrci nátlakových skupin na městskou část.
Já můžu říci, jak to vidím já. Rozhodně komunitní koordinátory nevnímám jako tvůrce nátlakových skupin. Oni jsou prostředníkem, kteřý přenáší informace oběma směry. A přenáší informace jak pro některou stranu pozitivní, tak případně i negativní. Teď záleží, jak to člověk vezme. Buď to vezme jako útok na sebe, a nebo jako podnět pro spolupráci, a samozřejmě se nelze vždy vyhnout konfliktům. 

6. Vnitroblok Vybíralka jako vzor pro další sídliště

Co se týče komunitních projektů, tak teď se rozjíždí projekt Vybíralka, který byl docela promílaný v médiích, dozvěděl jsem se, že místní obyvatelé z té medializace zas tak  radost neměli. Naopak na jiných sídlištích zase že říkali: „Proč tam a proč ne u nás.“ Jak to vidíš s tímhle projektem? Jaké jsou jeho cíle a jak by měl pokračovat dál?

Musím říci, že tyto výhrady vnímám. Z pohledu Prahy 14 je Vybíralka v uvozovkách obyčejný projekt, čili něco, co by městská část rozhodně měla dělat sama od sebe. A to sice pokusit se s lidmi probrat, jak by nějaké rozsáhlejší území mělo projít proměnou tak, aby fungovalo.

 Černý Most není ve správě městské části. A tento projekt je taková kombinace technických a politických aktivit, protože potřebujeme podporu magistrátu, abychom dokázali na Černém Mostě něco udělat. Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje jsme vybrali území, které je atraktivní pro změnu, tedy lze na něm provést poměrně větší viditelnou úpravu. Pracovali jsme na tom dva nebo tři roky s cílem nejenom s lidmi probrat, jak by ta proměna měla vypadat, ale i díky té publicitě garantovat, že ji magistrát nezamete někam do šuplíku.

V jaké fázi jste teď?
Jsem příjemně překvapen, že je to ve fázi podle harmonogramu, což není úplně běžné. Teď probíhají plánovací setkání, kde se po úvodním zmapování prostoru, zaměřujeme na konkrétní problémy jako je zeleň, doprava a kultura. Vybíralka je zároveň pilot, pokud se to podaří, tak jsem připraven stejným způsobem tlačit i na jiných místech Prahy 14, aby se tento model realizoval i tam. Máme vytipované další lokality, ať už na Černém Mostě, nebo v Hloubětíně, u kterých bychom byli rádi, aby prošly změnou.   

Jak poznáte, že byla Vybíralka úspěšná?
Jsou dvě části. První je, zda se povedl proces. Tedy, jestli se podařilo zapojit lidi a jestli jsme skutečně vymysleli něco, co dává smysl pro danou lokalitu. To budeme vědět do konce letošního roku.
Z pohledu obyvatel i mě bude projekt úspěšný, když se změny podaří realizovat. Nečekejme, že po vyhotovení studie a projektu přijede bagr a velká nákladní auta a během tří dnů celý prostor promění. To se bude realizovat v následujících několika letech.

Vnitroblok Vybíralka na mapě.

7. Od autoservisu ke komunitnímu centru

Vedle Vybíralky stojí objekt Plechárna. Jaká je jeho minulost a budoucnost?
Plechárna je bývalá kotelna, která zásobovala teplem část Černého Mostu a potom byla 15 let využívána jako autoservis. Je to taková plechová krabice na okraji sídliště, kde se opravovala auta, ale pro lidi byla neviditelná. No a my jsme hledali užitnou plochu pro lidi. Problémem Prahy 14 je, že má nedostatek vlastních objektů rozmístěných po celé městské části, kde by bylo možné něco realizovat nového.

Komunitní centrum Plechárna

David Kašpar, který vede Prahu 14 Kulturní měl daleko větší představivost než já a už před několika lety v ní viděl komunitní centrum a aktivity kolem Plechárny udržel i v průběhu rekonstrukce. Ta se o rok prodloužila kvůli možnosti získání dotace z programu Zelená úsporám. A teď z toho máme pěkné  komunitní centrum azázemí.
Hlavní hala Plechárny, bývalý autoservis
Slyšel jse názory, že už to nevypadá úplně nízkonákladově, jak bylo ze začátku prezentováno.
Je pravda, že investice jsou vyšší, než byly v první fázi předpokládány. Člověk by měl prověřit, jestli v tom daném místě dává smysl. A to se stalo – Plechárna ukázala, že má své místo na Černém Mostě. Je třeba udělat počáteční investice, aby byly nízké náklady na energie a aby se tam daly dělat různé aktivity. Ve srovnání s obdobnými projekty v jiných částech Prahy jsme pořád na méně než půlce obvyklých nákladů.

 Plechárna na mapě.

8. V každé čtvrti komunitní centrum

Mým cílem je, aby na Praze 14 v každé lokalitě byl základ komunitního centra. Těch lokalit máme osm, tedy Černý Most 1 a 2, Hutě, Hloubětín, Hostavice, Jahodnice, Kyje a Lehovec. Já bych chtěl, aby v pochozí vzdálenosti v každé lokalitě bylo něco, co poskytuje zázemí pro lidi. Naproti přes rybník vidíme kulturní dům Kyje, to není úplně nejšťastnější příklad, k tomu se ještě dostaneme.

 Na Černém Mostě by to měla být Plechárna, v Hloubětíně Hloubětínská 55, na Jahodnici pracujeme na domu v Baštýřské ve spolupráci s Neposedou (nezisková organizace), na Lehovci plánujeme úpravy budovy v Kardašovské ve spolupráci s DDM.

Dům v Baštýřské se daří rozjet docela dobře
Ano, ale jsme opět ve stejném stavu jako na Plechárně, protože ten dům je na spadnutí. Pokud se to rozjede a ukáže se, že to dává smysl, tak se budeme muset pustit do rekonstrukce a zase rozjetou službu na nějakou dobu přerušíme.

Neposeda má smlouvu na několik let a pak neví, jestli tam bude moci zůstat dál.
Mají smlouvu na dva roky, čili do příštího léta a skoro roční provoz ukazuje, že dává smysl aby tam byli, takže budeme hledat cesty, jak dům opravit, protože teď je neudržitelný.

Dále v Hostavicích bude fungovat komunitní kavárna u zámečku ve zrekonstruovaném parku. Chybí nám objekt na Černém Mostě I, chybí nám objekt na Hutích, kde má městská část Splavnou, hospůdku, která je teď pronajatá a to je tak asi vše .

Komunitní centrum Baštýřská na mapě.

9. Blesková rekonstrukce parku v Hostavicích

Kolem Zámečku jste loni zrekonstruovali park, byla to akce, kterou jsem vůbec nečekal, peníze jste získali velmi rychle a rychlá byla i realizace, jak hodnotíš tento projekt?

Štěstí přeje připraveným, to je základní zkušenost z politiky v Praze. Městské části, které mají  připravené projekty mají velkou výhodu, když se objeví dotační výzva. Rekonstrukce parku byla připravována od roku 2005. Podle prvních plánů měl být park z části vykácen a mělo tu vzniknout hřiště, což se setkalo s velkou nevolí obyvatel.
Když jsem přišel do funkce, tak jsme uspořádali několik veřejných jednání s lidmi v Hostavicích a připravili jsme nový projekt a podali žádost o dotaci. Ta ale několikrát nevyšla a my jsme propadali skepsi. Loni ale byla vypsána výzva na dočerpání zbylých peněz, což jsme se dozvěděli 20. ledna s tím, že park musí být zkolaudován do 1.září.

Park v Hostavicích se zámečkem v pozadí.

To je šibeniční termín, aspoň jak znám stavební procesy.
Mimořádně šibeniční termín. Příprava stavebního povolení  probíhala naštěstí dobře, nikdo se neodvolal, a tak jsme pokračovali dál výběrem zhotovitele v mimořádně zkrácených lhůtách a i realizace (musím zaklepat na dřevo) dopadla dobře, což byla poslední věc, na kterém to mohlo dojet a my stihli včas park zkolaudovat.
Ten park byl řešen architektem Damaškou a já si myslím, že je skutečně nádherný. Zvlášť když to srovnám s jinými projekty v okolí, tak jsme za polovinu peněz získali možná dvakrát tak krásný park.

A co bude se zámečkem? V roce 2017 končí nájemní smlouva.
Tak to není, nájemní smlouva končí až v roce 2022. Abych pravdu řekl, to je daleko.

Park v Hostavicích na mapě. (Zámeček je VŠ TVS Palestra)

10. Školky na Praze 14 mají dostatečnou kapacitu

Takže zámeček ještě neřešíte.
Ne. Ten bude řešit následující vedení a možná i to další. A co s ním? O tom se vedou diskuse. Byla tam škola, ale v kvalitě odpovídajícím čtyřicátým letům minulého století. Nová škola nebo školka by znamenala zásadní investici a kompletní přestavbu.
My nyní plánujeme školku na Jahodnici a pokud dostaneme peníze, měla by se příští rok stavět.

Kapacity školek jsou na Praze 14 dostatečné a pokud chce někdo umístit dítě do školky na Praze 14, tak to dítě umístíme a snažíme se, aby bylo možné umístit i dítě dvouleté. V posledních letech tu byly otevřené čtyři nové třídy a v Jahodnici budou další čtyři.

Tím se vracím k zámečku. Nájemce platí statisíce ročně na nájmu. Pokud to proměníme na objekt městské části budeme muset dát minimálně 10 milionů za rekonstrukci a následně provoz dotovat, což je s naším rozpočtem nereálné.

Stejně tak je nereálné, že by se do Hostavic vrátila škola. Blízká Kyjská škola prochází rekonstrukcí a my neplánujeme další školu a ani bychom k tomu nedostali potřebný souhlas magistrátu. Plánujeme k ní zlepšit přístup z Hostavic tím, že zklidníme Hodějovskou ulici, uděláme tam pásy pro cyklisty a chodce, aby to tam nebylo tak nebezpečné. Ke Kyjské škole také jezdí školní autobus.

O rekonstrukci bývalého Vetíškova náměstí, rozhledně a okolí Kyjského rybníka si přečtěte ve druhé části rozhovoru.


1 komentář:

  1. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Kolektivní rozum - Obchodníci, kteří využívají eToro's CopyTrader™, mají o 60% větší šance na výhru

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat