pátek 24. června 2016

Východ slunce nad Hutěmi 24.6. 2016 ve fotkách

Letos jsem stihl východ slunce nad Hutěmi o dva měsíce dříve než loni. Ale také jsem si musel o hodinu přivstat.

I ježek si přivstal.

Už rudne obloha.

První vykouknutí.

A už je venku! Bude horký den.

Hutě se koupou ve slunečních paprscích.



pondělí 20. června 2016

Veřejné fórum Na Hutích 20.6.2016

Veřejné fórum uspořádala městská část, aby se dozvěděla, co nás nejvíc trápí. Já jsem byl na tom našem Na Hutích a využil toho, abych se dozvěděl nejnovější novinky. 

Na fóru bylo dost plno.


Až mě překvapilo kolik přišlo lidí, myslím, že nás mohlo být 40 - 50, tedy docela velký zájem. U stolů s tématy Doprava, Volný čas a Územní plán jsme mohli napsat svá témata a z nich se pak udělal seznam s několika nejpalčivějšími. 

Mapa, které pozemky spravuje městská část a které magistrát

A kdo byl vítězem hlasování? Nedostatek občanské vybavenosti, tedy obchod, školka nebo pohotovost. Druhé místo zaujala Vila viktorie, to byl takový antioskar, vysoká budova uprostřed čtvrti, která je díky své velikosti zdá se velmi neoblíbená, tedy aby se taková stavba už neopakovala.


Diskuse nad územním plánem.

A teď k novinkám:
  • Hřiště vedle minigolfu, už se dělá výběrové řízení na firmu, co ho bude stavět, realizace se dá čekat na podzim nebo v zimě. 
  • Přírodní dětské hřiště u Ekospolu, chystá se
  • Okružní silnice kolem Hutí, teď se chystá projekt pro stavební povolení, což znamená, že se v nejbližších letech stavět nebude.
  • Ulice s novými domy rovnoběžná se Svárovskou, projekt je pozastaven
  • Podzemí Bílý Kůň je konečně ve správě městské části a tak se pracuje na vyčištění křoví nad ním.
Nejvíc lepítek dostala chybějící školka, obchod a nebo pohotovost 
Že chybí občanská vybavenost mě nepřekvapilo, ale zaujalo mě, že se měla stavět Billa vedle učňáku, ale projekt se zatím nerealizoval. Uvidíme, jestli se to časem pohne.

Na závěr bych rád poděkoval městské, části za pěknou nástěnku s fotkami z úklidu Hutí :).

Fotky z našeho Úklidu Hutí



neděle 19. června 2016

Pirátský den dětí na Hutích 1.6.2016 fotoreportáž

Založíme tradici? To se uvidí příští rok, ale z mého pohledu organizátora se pirátský Den dětí Na Hutích opravdu povedl.

Pirátský den dětí začíná
Pro děti jsme připravili cestu za pokladem, na které plnily různé úkoly. Házely kroužky na cíl, koulely kuželky, přeskakovaly z "kamene na kámen" nebo skládaly origami. Dospělí si mohli vyzkoušet žonglování a točení s POI. Děti si zasoutěžily i v pirátské běhu.

Velkou radost mi udělaly kostýmy, přišli drsní námořníci i něžné pirátské princezny. Dohromady přes 70 malých pirátů a stejně tolik jejich rodičů.

Čeho jsme se nejvíc báli, bylo počasí. Mohli bychom se sice schovat pod střechu, ale to by nebylo ono. Naštěstí spadlo jen pár kapek a pořádný déšť přišel až když jsme balili.

Rád bych poděkoval všem, kdo nás podpořili, minigolfu za prostory a ceny, městské části za ceny a stan, Leoně Macháňové z Neseď za pecí za pomoc s přípravou a materiál na hry a všem, kdo na Dni dětí přiložili ruku k dílu za pomoc. Třeba zase někdy na viděnou.

Podívejte se na fotky, kdo jste na dni dětí byli, třeba se tam poznáte :).

A účastníci přicházejí.

Házení kroužků.

Pirátské origami, vyrábíme loď.

Chytání piraň.

Točení s POI.

Těsně před startem.

A běžíme!!!

Dekorujeme vítěze starší kategorie, 5 let a více.

Vítězové mladší kategorie do 4 let včetně.



úterý 7. června 2016

Reportáž z přírodovědné vycházky kolem Kyjského rybníka 8.5.2016

Kyjský rybník je asi nejznámější příroda Prahy 14. A podle toho i jeho okolí vypadalo, když jsme se kolem něj vydali my za doprovodu broukologa a ornitologa.

Krásné odpoledne vyhnalo obyvatele k rybníku a ti se slunili na trávě a rybařili na břehu. I rybáře jsme ale nechali za sebou a vydali se na kopec Lehovec, odkud byl celý rybník jak na talíři.

 Cestou jsme potkali spoustu drobného hmyzu, pavouků, ptáků a na závěr k nám připlavala i nutrie. Dohromady se nás sešlo asi 70. Co všechno jsme zažili se dočtete u fotek.

Uvítání před Kyjský kostelem

Broukolog vybalil své nářadíčko.



Naloveno!

Špaček zabydlel díru v polystyrenu.

Kyjský rybník z Lehovce

Vyhlídka na Lehovci

Ornitolog a broukolog

Našli jsme škůdce, který ohryzal listí na celém stromě, píďalka!

Jak poznáte samici sýkory koňadry od samce? Podle délky černého proužku na břiše.

Lehovec je celý porostlý akaátem. To je zavlečený druh, kterého se postupně snažíme zbavit, nejlepší je seříznout kmen asi metr nad zemí, a až obroste, tak zničit výmladky. JInak by rostl pořád dál.

Pozor! Kačeny

A na závěr se na nás přišla podívat i nutrie, mimochodem je to stejně zavlečený druh, jako akát.

Nutrie je filmová hvězda.



pondělí 23. května 2016

Přijďte na Pirátský den dětí Na Hutích 1.6.2016

Pojďte oslavit svátek všech dětí ve středu 1.června do parčíku před minigolfem Na Hutích. 


Děti si zahrají pirátskou hru. Když splní všechny úkoly, bude na ně čekat poklad. A také změřit síly v pirátském běhu. Ten je připravený pro mrňouse i větší děti.

Dospělí a starší děti mohou vyzkoušet svoji šikovnost pří žonglování a točení s POI v žonglérské dílně.




Program:
17:00 - 19:00 Pirátská hra pro děti
17:00 - 19:00 Dílna žonglování a točení s POI
18:00 Pirátský běh

Vstupné:
 50 Kč - pirátská hra a běh pro děti

Místo:
Parčík před minigolfem, Splavná 652



Jak se k nám dostanete: 
Metro B - Rajská Zahrada a  15 min pěšky
Autobus 186 a 202 na zastávku Lipnická nebo Jordánská a 5 minut pěšky

Když bude pršet, proběhne den dětí uvnitř v zázemí minigolfu.

Na den dětí zvou:
rodiče z Hutí, Neseď za pecí, Minigolf Na Hutích a Krásná Praha 14

Z podporu děkujeme Praze 14 Kulturní





úterý 10. května 2016

Na vycházce se starostou 3: Jak se stát starostou


V poslední části rozhovoru se podíváme na Prahu 14 z hloubky jeskyně a zaměříme se na lávku u Rajské Zahrady, vrátíme se pět let zpět do historie, kdy se Radek Vondra stal starostou a také kupředu 10 let do budoucnosti městské části. 

Předchozí části:
Na vycházce se starostou 1: Od Sparty k Vybíralce
Na vycházce se starostou 2: Rozhledna na Čihadlech

17. Čihadla zůstanou přírodě
Co Čihadla, bude se s nimi něco dít, nebo zůstanou dál v tomto polopřírodním stavu? Jestli tam vyroste rozhledna, tak tam bude větší provoz.

Ano, i to je cílem. Dostat život do Čihadel (na mapě), kde teď bydlí bezdomovci a postupně zarůstají pastviny. Čihadla jsou historicky rozparcelována na spoustu políček, a každé má jiného vlastníka, něco má pozemkový fond, něco magistrát a další. Vršek Čihadel se ale dá scelit a využít. Tam chci určitě zachovat přírodní charakter. U rozhledny by ale určitě něco vzniklo, zázemí, přírodní hřiště, diskgolf či altánek. Aby se tam dalo projet s kočárkem. Ale to postupně, začneme rozhlednou a pak budeme pokračovat další aktivitou.

18. Jak se stát starostou

Já bych se vrátil k tobě. Jak ses dostal na radnici, jak ses stal starostou? To zas není úplně povolání, které by se učilo na školách
Mě tam dostal kulturák v Kyjích. Byl jsem díky němu několik let aktivní v rámci Kyjského občanského klubu a jsem zakladatel serveru Praha14 jinak. Jednání s předchozím vedením radnice v roce 2010, když byly volby, nikam nevedla. Tak jsme si společně se sousedy a kolegy řekli, že nestačí jenom kecat, ale je potřeba něco dělat.
Byl jsem osloven TOPkou, jestli za ně nechci kandidovat, protože mi strana i lidé přišli sympaticčtí,  a s programem souhlasím, rozhodl jsem se kandidovat. My jsme se volební kampaní docela dobře bavili. Dělali jsme to ve volném čase. V politice jsme byli nováčci. Vyšlo nám to. Vyhráli jsme volby a pak se nám podařilo překvapivě sestavit koalici. No a pak jsme mezi námi hledali, kdo by šel dělat starostu, že by to to byla nějaká rvačka, to rozhodně ne. Já jsem skončil na předchozím projektu v telekomunikační firmě, kde jsem dělal provozního ředitele, měl jsem dva měsíce volno a ještě jsem nepotvrdil žádnou další práci. Tak jsem řekl „Dobrá, tak já jdu dělat starostu na městskou část.“ Tak jsem se jako nováček v politice stal starostou.

A jak se ti daří naplňovat to, co jsi voličům slíbil i tenkrát? Teď máš druhé volební období , kdy výsledky nebyly takové jako v tom prvním.

Když se podíváš na programy volebních stran, tak v komunální politice slibují všichni zhruba o samé. To není špatně. Tedy je třeba udržovat chodníky, opravovat silnice a stavět dětská hřiště. My do toho šli s tím, tyto věci dělat dobře, tedy bavit se s lidmi, dělat to, co bude pro lidi užitečné a dělat to tak aby to bylo udržitelné tak, aby tenhle rozjetý vlak, až my odejdeme, pokračoval dál a tyto principy byly zachovány.

Praha 14, když jsme ji dostali, tak mi přišla oproti jiným městským částem zejména zanedbaná. To je asi to největší a nejdůležitější slovo. Žádné kulturní zařízení, rozpadlá dětská hřiště, nezateplené školy. Čerpání z evropských fondů prakticky žádné. Za těch 4-5 let se podařilo, že máme zateplené všechny školy a školky, vybudovaná kompletně nová dětská hřiště a nastavené procesy plánování s veřejností, při kterých se snažíme lidí maximálně ptát. Jsou tu komunitní koordinátoři, aby vznikalo podhoubí. Tohle všechno je rozjeté a funguje.

Druhá stránka, kterou lidé nevidí, je efektivita radnice. To znamená, že se podařilo snížit provozní výdaje radnice o více než 20%. To je zásadní částka, která nám umožňuje se už i trošku nadechnout, máme občas peníze, kterými můžeme aktivně disponovat, nejen opravovat, co se rozpadlo. 

19. Rozpočet městské části

Jak je to s rozpočtem? S kolika penězi můžete volně disponovat?
Rozpočet městské části není jednoduše srozumitelný. Už jenom proto, že na začátku má městská část 200 milionů korun a upravený rozpočet na konci roku je přes 300 milionů. V průběhu roku totiž přijdou různé dotace, příjmy o kterých my víme dopředu, ale nemůžeme je dát do rozpočtu do doby, než přijdou.
Proto není jednoduché srovnávat rozpočty a dělat závěry bez znalosti kontextu. Městská část má zároveň povinné mandatorní výdaje, na chod úřadu, na státní správu, na provoz škol. Nejvíc peněz jde do správy a provozu školských zařízení. Zbydou nám řádově nižší desítky milionů korun, které můžeme dát do investic.

Je velký rozdíl mezi starými městskými částmi, tedy Praha 1 až 10 a novými 11 – 22. Staré městské části mají obchodní plochy, komerční plochy a byty, které jim generují příjmy. Když srovnám třeba Prahu 3, která má rozpočet miliardu a asi 80 tisíc obyvatel, tak my máme rozpočet 300 milionů a 50 tisíc obyvatel. Naše mandatorní výdaje jsou zhruba podobné.
Tedy pokud budou mít na chod úřadu půl miliardy a je na nich co udělají s tou druhou půl miliardou, jestli něco postaví, zrekonstruují nebo zadotují. Zatímco my s těmi desítkami milionů korun na 16 škol a školek co máme, tak máme jen na to, abychom hasili opravy a občas něco dostavěli. 

Nám nezbývá nic jiného než naše peníze brát jen jako kofinancování dotací. Proto píšeme projekty, máme je v šuplíku a jakmile se objeví jakákoliv výzva, vezmeme našich několik milionů korun a k tomu musíme získat 70 – 80% odjinud. Zrovna tohle se rozběhlo a městská část získala za poslední čtyři roky na dotacích kolem 150 milionů korun. Bez těch by naše území nebylo jako je teď, protože v předchozích volebních obdobích městská část získala jen asi 10 milionů na kávovar a vybavení kavárny v Mansfeldově.

20. Jak se mění Praha 14

Jak vidíš Prahu 14, když jsi nastupoval a teď?
Radnice nebyla vidět, nebyla označená zvenku ani jinde. Evropské peníze se nečerpaly a hlavním úkolem bylo zalézt a „nikdo za námi nechoďte“. A venku se nic nedělo. Teď máme připraveno spoustu projektů, snažíme se zapojit lidi a z dotačních prostředků je zrealizováno, co se dá. Ten vlak nabral rychlost a jede velmi rychle. Věřím, že nebude jednoduché to kormidlo otočit. Takže i když se to prohodí a někdo přijde po nás, tak se ten směr udrží.

A jak vidíš městskou část za deset let?
Já bych hlavně chtěl, aby Praha 14 měla svoji tvář. Tedy, když se zeptáš obyvatele v Hloubětíně, tak on nadšeně řekne: „Jasně, bydlím na Praze 14. Vím, kde mám svoji radnici, vím, že když tam přijdu, tak je tam vstřícný úředník, který se snaží mi pomoct a ne vymyslet, jak zařídit, aby to nešlo.“  A co je pro mě nejdůležitější, že bude ochotný uklidit vedle svého domu, nebo udělat něco pro svoje sousedy, protože ví, že to dává smysl.

Jak sleduji ta komunitní témata, tak mi přijde, že k tomu pomalým krokem směřujeme.
Ty jsi ale Martine taky toho součástí tím, co děláš.

To ano.
Takových lidí je na Praze 14 víc a já potřebuji, abyste si vzájemně byli inspirací a aby další lidé vylezli a začali něco dělat. Protože akce jako Úklid na Hutích, kromě toho, že se sesbírají odpadky je pro mě daleko důležitější, že se lidé potkají a že jsou ochotni něco udělat. To se pak projeví i jinde.

Při uklízení se objevila i další místa, jako třeba ležení bezdomovců, se kterými toho obyvatelé moc neudělají.
Lidé tak vidí kontext. Něco uklidí a zjistí, že jsou tam bezdomovci. Městská část s tím někdy něco dělat může. A někdy ne, což platí v tomto případě, kdy pozemek na Hutích vedle Splavné patří Sokolu Kyje, což jsou dva lidé, kteří chtějí tyto pozemky jen prodat. Na akcích jako je Úklid Hutí se informace z okolí nasbírají, lidé je mají k dospozici a pak nevidí problémy, které se jich týkají jen zkratkovitě.

21. Bílý Kůň

Někteří lidé, kteří bydlí na Hutích o něm vědí, jiní ne, je to věc, se kterou se mohou ztotožňovat, protože to je vlastně jediná opravdu zajímavá věc, která tam je, i když není vidět. Loni jsem tam byl na úklidu podzemí. Jak to s ním vypadá teď?

Čistíme nadále. Hlavně nahoře. Kdokoliv, kdo přijde do vedení městské části, tak je nadšen, když zjistí, že má snad největší jeskynní systém v Praze. Zajde se tam podívat, je nadšen ještě víc, vyleze, snaží se a nakonec se nic nestane, protože to území má spoustu limitů.
Pozemek není náš, je magistrátu, my čekáme, až nám ho magistrát svěří do správy, pak s ním budeme moci disponovat. Je to bývalá pískovna a podle průzkumu, co jsme si nechali udělat je to podzemí kde veškerá činnost spadá pod dohled Báňského úřadu.

Podzemní pískovna Bílý kůň
Necháváme zpracovat studii, co by znamenalo zpřístupnění a co by tam mohlo vzniknout. Náklady na zpřístupnění odhaduji na 5 – 10 milionů. Pak to potřebuje přiměřenou návratnost. Budu do toho dávat 10 milionů, aby se náhodný cykloturista mohl jednou v měsíci nebo možná i každou neděli podívat dolů? Nevylučuji to, zatím toho moc smysluplnějšího nemáme.
Když z toho uděláme návštěvnicky atraktivní místo, tak se objeví problémy s přístupností, protože tam není kde parkovat a ulice Za Černým Mostem je moc úzká. I když bychom byli schopni získat peníze z dotací na zpřístupnění, tak není jasné jejich využití.

Takže se neví, co s Bílým koněm?
Využití se může někde objevit. Když chodím jako starosta a potkávám zajímavé lidi, tak jim říkám: „Heleďte, máme jeskyni, nemáte nápad, co s ní?“ „Máme rozhlednu, nemáte nápad, co by se kolem ní dalo dělat?“ Za těch pět let přicházejí různí lidé, chtějí pracovat s koňmi, shání místo na cyklotrial, nebo mají záměr postavit ekofarmu. My se to snažíme propojit, jestli by se něco z toho dalo na Praze 14 realizovat.

22. Lávka do Hutí

Přišli jsme k metru Rajská Zahrada. Jak to vypadá s lávkou, která se tu už 20 let plánuje?
Lávka se plánuje nadále.

Nalevo přes silnici by měla vést lávka do Hutí

Vypadá to alespoň tak nadějně, že by se opravdu realizovala?
Je to ve fázi zvyšujícího se tlaku, protože se do roku 2018 bude rekonstruovat trať do Lysé nad Labem. Ta lávka by měla být alespoň rozestavěna před tou rekonstrukcí.
Na lávku byly postupně tři projekty. Krásnou lávku nakreslil architekt Kotas, který dělal Rajskou Zahradu.

To byla megalomanská stavba.
Za 300 milionů. Potom nastoupilo na magistrát předchozí vedení a dali zadání: “Přepracujte to tak, aby byla co nejlevnější.“ To se dotáhlo až k územnímu rozhodnutí. A v tomhle stavu se to dostalo k architektů Institutu plánování a rozvoje, kteří to upravili potřetí. Budou tam výtahy místo dlouhých ramp.

Je možné poslední verzi studie někde vidět?
Ta se teď dopracovává. Jak sám říkáš, lávka se staví už 20 let, řekl bych, že jsme nejblíž realizaci za těch 20 let. A do dvou, třech let by tady mohla lávka stát.

Původní varianta lávky do Hutí, ještě s rampami

Když jsem viděl výkresy s lávkou, tak na druhé straně jsou zahrádky a na mapě byl místo nich park.
Máme připravený projekt na park v místě těch zahrádek a nájemci zahrádek mají smlouvy tak, že mohou být během krátké doby vypovězeny. Já se přikláním k tomu, že to propojíme s rybníčkem a uděláme nějaké pěkné ánteré na tu lávku a zbylé zahrádky asi necháme. 

Horní část Rajské Zahrady ale není bezbariérová
Městská část ještě požaduje, aby byl bezbariérový přístup i do samotné stanice. Protože vozíčkář musí dnes celou stanici metra objet, aby se na lávku dostal. To se asi se samotnou lávkou nepodaří, ale za další dva nebo tři roky by se to mohlo povést.

23. Jak lidé žijí své životy
...
Když jsem se při volbách bavil s jednou maminkou, chybělo jí dětské hřiště. To se nám během dvou let povedlo postavit. Já pak tu maminku potkal a říkám: „Tady je to hřiště, co jste chtěla.“ A ona říká: „To je prima, ale já už nemám malé děti.“
O tom to je, městská číst musí kontinuálně něco dělat a ne čekat, že někdo přijde a že se to během čtyř let změní. Jsou zasetá semínka. My jsme přišli a nebylo nic. Ten, kdo přijde po nás bude mít minimálně na co navazovat.
Díky za rozhovor,
                          Martin Perlík 


úterý 3. května 2016

Na vycházce se starostou 2: Rozhledna na Čihadlech

O bývalém kině Sparta, komunitních koordinátorech nebo kapacitě školek jsme mluvili minule.
V prostřední části rozhovoru se podíváme na dění ve Starých Kyjích a v Hloubětíně, ať už je to revitalizace bývalého Vetiškova náměstí, komunitní centrum nebo kulturní dům a pohlédneme se na čtrnáctku z výšky budoucí rozhledny na Čihadlech.


11. Park v Čeňku je jen torzo původních plánů


Nejbližší další park je park v Čeňku, u sídliště hned vedle Plechárny a byl, stejně jako ten Hostavický, dokončený v loňském roce. Jak hodnotíš průběh jeho stavby?
Když jsem nastupoval, tak jsem myslel, že to bude úspěšný projekt pro obyvatele Prahy 14 a když se na něj dívám teď, propadám jen beznaději. V rámci procesu magistrát zkazil co se dalo a ještě trochu navíc.
Co teď stojí je torzo první etapy, které je postaveno o 5 let později než mělo být. Je postavené podle projektu z Bémovy éry, který byl o ukládání hlíny z tunelu Blanka. A nám nezbývá než s tím stavem, jaký je, fungovat. Mělo proběhnout ozelenění, mela by se postavit ještě dvě dětská hřiště a nebude se realizovat druhý val. Pak to převezme magistrát do údržby a bude tam sekat trávu.

Park v Čeňku před vysázením stromů.
Ten park kolem Hostavického zámečku je váš?
Ano.

A jak to je s parkem v Čeňku?
Park nestojí na území městské části. Náš je jen 20 metrový pás poblíž sídliště, zbytek je již území Dolních Počernic. Představa, že by Dolní Počernice park provozovaly nebo spravovaly je nereálná, ani Praha 14 na to nemá peníze, protože údržba bude stát několik milionů ročně.

Mě situace, v jaké park je, hodně mrzí, protože si myslím, že ukrývá velký potenciál. Když jsem ten projekt připomínkoval, tak jsem chtěl, aby se do parku natáhl elektrický kabel a voda, třeba pro letní kino nebo výletní bistro. Řekli mi jasně, není to drahé, ale je třeba změna projektu a tím se stavba o tři roky zpozdí. A tak se všechny ty drobné věci, které park oživí nerealizovaly.

12. Přes skleníky za Kyjským rybníkem by mohla vést cyklostezka


Teď procházíme kolem rozpadlých skleníků.
Ty byly po revoluci vráceny několika vlastníkům, původně tu bylo zahradnictví, pak ve sklenících Vietnamci pěstovali docela úspěšně marijánku a teď je to zanedbané. My bychom tady rádi viděli sportovní nebo rekreační zázemí, ale špatně se sem přijíždí auty, takže se tu těžko zkolauduje rozsáhlý areál. A těžko můžeme nutit vlastníka, aby postavil něco, co se mu nevrátí.


Na opačné straně skleníků končí cyklostezka přes Vysočany a my se snažíme s vlastníky dohodnout, aby přes jejich pozemky mohli projíždět cyklisté. Stezka by pak pokračovala kolem Kyjského rybníka až do centrálního parku na Černém Mostě a cesta by byla bezpečná i pro rodiny s dětmi.

Údolí za Kyjským rybníkem je prakticky pusté.
Já když pojedu s Čerňáku s dětmi do zoologické, což je odsud 10 nebo 15 km, a to není na kole tak daleko, tak abych se nemusel bát, že mezi kamiony někde přetahuju děti přes silnici.

13. Komunitní centrum v Hloubětíně má hotový projekt


Zpátky ke komunitním centrům, v roce 2014 proběhla architektonická soutěž v Hloubětíně.
To je projekt, který připravovalo už předchozí vedení, projekt byl z našeho pohledu naddimenzovaný s rozpočtem asi 70 milionů. Bohužel naši předchůdci také zbourali původní budovu školy, která tam stála. Takže se nedal jednoduše zrekonstruovat dům, který už tam stál.
My jsme s lidmi v Hloubětíně nadefinovali, k čemu by měl sloužit, stanovily se podmínky a udělala se mezinárodní architektonická soutěž. Já čekal, že se přihlásí 5 návrhů, ale přišlo jich 65.

I zahraniční?
Ano, sedm zahraničních. Byl to úžasný zážitek, musím říct. Soutěž na stavbu, která měla rozpočet nějakých 25 milionů, tedy něco maličkého a přišlo tolik návrhů. Porota vybrala tři varianty, které postoupily do druhého kola. Součástí zadání byla i energetická náročnost, ta se ale u prvních studií nedala úplně prověřit. Garantovali to architekti, ale ukázalo se, že dva projekty na prvních místech podmínky na energetickou náročnost nesplňují a tak se bude realizovat ten třetí.

Realizovat se bude studie, která získala třetí místo.
Jak jste daleko teď?
Máme připravenou dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. Ale městská část vlastní jen pozemek pod budovou. Součástí komunitního centra musí být zahrada, bez toho to prostě nejde. Zahrada patří ke Gyncentru, které sídlí v Hloubětínském zámečku. My jsme měli dohodu s původním vlastníkem Gyn Centra, že nám zahradu poskytne. Ten ale Gyn centrum v loňském roce nečekaně prodal. Jednáme tedy s novým vedením, ale to jsou dosazení manažeři, kteří se o spolupráci s okolím příliš nezajímají a je s nimi špatná komunikace.

To centrum bude nádherné, jak stavba, tak místo. Fungování centra stojí na komunitní knihovně. Městská knihovna tam přesune hloubětínskou pobočku a ta by fungovala, podobně jako Dům čtení v Ruské ulici, v komunitním režimu. Knihovna by zajišťovala program a v kombinaci s kavárnou by to bylo prostě místo setkávání.

A jak to bude investičně? Přece jen to bude docela velký projekt.
Investičně tyhle projekty nebývají to hlavní. Důležitější bývají provozní náklady. Ale ty investiční náklady jsou odhadovány na 25 milionů korun.

Když to srovnám s Hostavickým parkem, ten byl asi za 17 000 000 Kč?
Ano, sedmnáct milionů korun, a v obou dvou případech se na části financování podílí dotace, čili Hostavice stály městskou část do deseti milionů korun, což ve srovnání s územím a rozsahem té rekonstrukce vynikající. Stejně tak předpokládáme, že získáme dotaci od magistrátu na projekt v Hloubětíně.

Právě jsme přišli ke kulturnímu domu Kyje. Říkal jsi, že to s ním nebylo a není úplně jednoduché.
Kulturní dům Kyje je důvod, proč jsem v politice. Jednak bydlím hned vedle a také to byl projekt, který šel úplně proti všemu, co se teď snažím prosazovat. Nebyl projednán s lidmi, byla navržena funkce, která je pro dané místo nevhodná. A nám nezbývá, než se s tím popasovat. Městská část si to postavila za 65 milionů korun, to je naprosto neskutečná investice, kterou si dnes už těžko někdo dovolí.

Kulturní dům Kyje je na okraji dění
Ten kulturák je trochu mimo centrum dění.
Kulturák má dvě nevýhody, první, že stojí na konci slepé ulice, čtyři roky se snažíme dostat sem lidi a není to jednoduché. Lidé přijedou na známou tvář, fungují setkání seniorů a nedělní pohádky. Nikdy to ale nebude Gong, kde ať pustíš cokoliv, lidé přijdou. Co se teď osvědčuje, ve spolupráci s Neposedou je rodinné komunitní centrum.

Druhá nevýhoda souvisí s první. Objekt tohoto typu funguje, když je tam restaurační zařízení, kdy se ztráta z koncertů vrátí ve výnosech z prodeje potravin a nápojů.

Tam ale je hospoda.
To je, ale pronajatá za nepříliš vysokou částku na 10 let, tedy do roku 2020. Navíc v nástavbě je penzion, který je také pronajatý, když jsem se před lety ptal předchozího místostarosty, proč městská část staví penzion, bylo mi řečeno, že se tam budou ubytovávat folklorní soubory z Moravy, které tu budou zpívat. Od zahájení provozu tam nebyl ani jeden.

Nevýhoda samotného kulturáku je, že má malý sál, takže se na Praze 14 nedá supořádat pořádný ples. Třeba když je ples městské části, tak víme, že by se dalo prodat 3třikrát tolik vstupenek než je kapacita sálu.

Kolik má kapacitu?
Kapacitu má 200 sedících. Na ples řádově 100 lidí. A jsi opět u ekonomiky: když přivezeš nějakou zvučnou tvář, tak samozřejmě vyprodáš celý sál, ale ani to ti nezaplatí toho interpreta. Potřebuješ vyprodat velký sál a to není problém. A když přivezeš méně známou tvář, tak se to zase nevyprodá. Městská část to bude nepochybně dál provozovat, ale je takové malé neštětí.

14. Revitalizace bývalého Vetiškova náměstí v Hloubětíně


Ještě bych se vrátil k Hloubětínu, chystá se revitalizace Vetíškova náměstí. Viděl jsem studii a zaznamenal, že to ani není ve správě městské části. Co mi k tomu můžeš říct?
Revitalizaci iniciovala městská část. To náměstí je ve správě magistrátu a TSK (Technická správa komunikací), my o změnu usilujeme už zhruba pět let. Výsledkem je, že městská část dotlačila magistrát, aby připravil projekt ve spolupráci s lidmi. Ptali jsme se lidí, jak by náměstí mělo fungovat, pak bylo veřejné projednání a výstava projektu. Bohužel na straně magistrátu to běží pomalu. Myslím, že by se to mělo realizovat do dvou let.

Revitalizace náměstí v Hloubětíně - podrobnosti


Některé prvky, které jsem viděl ve studii mi nepřišly příliš šťastné, například pevné
kryté stánky.
Možná ti to nepřijde šťastné, ale ta studie byla opravdu probraná jak s lidmi, tak v komisi územního rozvoje a i s Prahou 14 Kulturní. V rámci oživení náměstí se počítá s tím, že by tam vznikla pergola, pod kterou by mohly být sezónní stánky, tak dva pevnější objekty, které se postaví pravděpodobně v další etapě, první bude sloužit jako kavárna a druhý jako zázemí a občerstvení. Na kavárně bude zezadu pódium, aby se tam daly dělat nějaké akce.
V souvislosti s tím vlastník obchodního centra připravuje rekonstrukci, která by měla proběhnout v letošním a hlavně v příštím roce.


Teď také stojí na náměstí docela nevzhledný stánek.
Ten tam bohužel také zůstane, protože je to veřejný prostor, kde magistrát kdysi prodal dočasnou stavbu a tím je území rozbité. To jsou taková malá neštěstí, která se děla a my na ně teď doplácíme.

15. Rozhledna jako symbol


Blížíme se k další stavbě. Před dvěma lety tady u Kyjského rybníka budovali studenti architektury spolu s architektem Rajnišem stavbu z proutí, jak tam myšlenka vznikla a k čemu to je?

Ta myšlenka souvisí s plánem rozhledny na Praze 14. Rozhledna je pro mě místo, kde získáš nadhled nad okolím a měl by to být i určitý symbol Prahy 14. Já to vnímám tak, že Praha 14 teď nemá žádnou dominantu, nemá centrální náměstí. My místní si představíme možná kostel, protože ho máme ve znaku.
Já bych chtěl, aby lidé dostali k Praze 14 nějaký vztah a dokázali se s ní identifikovat a to je možné přes symboly. Tím symbolem by se mohla stát rozhledna na vrchu na Čihadlech. Tak jsme se dostali do kontaktu s architektem Rajnišem který rozhledny staví. Tvoří místa s duchovním nadhledem nad světem, netradiční stavby z přírodních materiálů.

Zkušební rozhlednu z proutí stavěli studenti v létě 2014.


My jsme chtěli ten koncept nejprve ověřit, jestli je udržitelný a může fungovat a tak tady před dvěma lety vzniklo tohle. Vznikalo to v úžasné tvůrčí atmosféře: Studenti tady pracovali, bydleli a zázemí měli vedle na statku. A jak vidíš, nespadlo to. Jinak ta stavba je bez jakékoliv impregnace. Velká rozhledna bude samozřejmě upravena proti ohni i proti kažení dřeva.

Rozhledna v Čihadlech - podrobnosti

Jak dlouho by tu tohle mělo stát? Vypadá to, že už to trochu sedlo, stavba je taková bachratá.
To nemá přesně danou životnost, my počítali se dvěma lety a to bude teď v létě. Stavba je stále kontrolována a ve chvíli, kdy začne být jakýmkoliv způsobem nebezpečná, půjde dolů.

Oproti tomu konstrukce z jasanových klacků rozhledny na Čihadlech bude mít životnost asi 10 – 15 let, čemuž bude odpovídat i její cena.

Kde by měla stát ta rozhledna?
Měla by být na nejvyšším místě Čihadel. Nejvyšší místo je teď sice halda hlíny, ale ta půjde pryč, takže to je támhle mezi těmi dvěma sloupy, těm se bohužel nevyhneme. Měli jsme na Čihadlech i zdvižnou plošinu abychom zjistili, jestli je z toho místa dostatečný výhled.

Tady by měla stát rozhledna

16. Okolí Kyjského rybníka


Jaké jsou další plány s okolím Kyjského rybníka?
Kyjský rybník je zase modré srdce Prahy 14. Mimochodem, Praha 14 má řekl bych největší počet rybníků z městských částí v Praze. A Kyjský je v Praze druhý největší hned za Počernickým. Byl bych rád, aby se tohle místo stalo více využívaným. Chtěli jsme vybudovat okružní cestu kolem rybníka a říkali si, že by bylo prima vybudovat lávku podle železničního mostu a narazili jsme na to, že to nelze, protože v té části rybníka je klidová zóna pro ptáky. Kdysi tu býval jachtařský klub. Takže jsme přemýšleli nad molem a půjčovnou lodiček, ale na rybníce je ostrov pro ptáky. Lodičky tedy ne. Možná molo.

My tady děláme takové dílčí pokusy, které jsou v možnostech městské části. Poté, co byl rybník odbahněn jsme vysekali kus trávy a udělali tady ohniště, musím říct, za určitého odporu na radnici, a celé to okolí se snažíme zkulturňovat.

Chceme zadat studii na celkovou rekonstrukci okolí Kyjského rybníka. Chtělo by to předělat zejména promenádu podél Aloisova, ta panelová cesta není moc hezká, ale pod ní je hlavní kanalizační řád z Černého Mostu, takže cesta je ve správě PVK (Pražské vodovody a kanalizace), takže budeme muset jednat s nimi. Musím poděkovat odboru životního prostředí magistrátu, jak se o rybník starají, to se týká třeba výsadeb keřů nebo břehů ostrova. Před dvěma lety jsme se s nimi dohodli a byly sem navezeny dvě tatry písku a lidi si sem našli cestu a jsou tu ve slunečných dnech roztaženi s dekami.


Před dvěma lety byly velké emoce kvůli zástavbě rodinných domků u Kyjského rybníka, jak to vypadá teď?

Městská část na podzim zadala zpracování studie pro využití těch pozemků Broumarská Sever-Jih, a jedna z variant je, že by tady byl biotop, že by tady bylo koupaliště s biotopem.

Ty pozemky jsou přeci částečně soukromé a částečně městské části.
Areál bývalého Telecomu je soukromý. My řešíme pozemky městské části, které jdou kolem Rokytky od rybníka směrem ke kostelu. Tam to můžeme buď nechat tak jak to je, protože lidé jsou zvyklí na nějaký stav, ale nemyslím si, že je to užitečná zeleň. Byl bych rád, aby to území, když už jsme ve městě, mělo nějakou funkci pro lidi, buď rekreační, nebo podobnou. Hned vedle máme Čihadla, to je obrovská zelená plocha, která zelená vždycky zůstane. Jestli potřebujeme mít u Kyjského rybníka zarostlé křoví, to si nemyslím.

Byl bych rád, aby to víc fungovalo pro lidi, ale tohle území má strašnou spoustu limitů. Je tady Broumarská ulice s průjezdem deset tisíc aut, která nesplňuje hlukové limity. A musí to taky být nějak finančně udržitelné. Čili: „Udělejte tady park.“ No dobře, ale kdo ho bude sekat, kdo ho bude udržovat, kdo sem do něj bude chodit?, protože tady v dochozí vzdálenosti není sídliště a 30 000 lidí. Tady je jen pár domků se zahrádkami.
Cílem je zachovat zelené pásmo kolem rybníka a připravit nějaké intenzivnější využití, ať už rekreační nebo sportovní, tak aby na to městská část nemusela doplácet.

Tady mimo jiné plánujeme lávku přes Rokytku (v místě, kde vtéká do rybníka). To jsou takové drobnější úpravy. S Martinem Rajnišem jsme uvažovali, že bychom tady udělali transbordér.

To je taková klec na laně, která jezdí ze strany na stranu vlezeš tam a přeručkuješ na druhou stranu. Zkrátilo by to cestu a bylo by to zajímavé. Ale i to je bohužel investice za milion a půl.

V závěrečné části rozhovoru se dočtete, jak se stát starostou a podíváme se do Hutí a na budoucnost Prahy 14.