sobota 11. března 2017

3 roky Krásné Prahy 14

Přesně před třemi lety jsem napsal svůj první článek na blog, který neměl žádné větší ambice než popsat mým kamarádům, co je na naší městské části pěkného a že to není jen řada paneláků podél výpadovky na Hradec Králové.

První rok jsem prošel postupně všechny čtvrtě a objevoval místa, o kterých jsem jen tušil, že existují, jako jsou třeba jezírka na Lehovci nebo pískovna v Hostavicích.

Jezírko na Lehovci

Když se člověk začne dívat kolem sebe a taky o tom psát, postupně se začne seznamovat s lidmi kteří mají podobný zájem. Tak jsem se setkal s našimi tehdejšími komunitními koordinátory z Anthropictures Bárou Bírovou a Michalem Lehečkou se kterými jsem dělal rozhovor. Zlomové bylo setkání s Petrem Zemanem, který píše na facebooku stránku Pražské vycházky. Dali jsme se dohromady a společně uspořádali v roce 2015 a 2016 celkem 14 vycházek po Praze 14.

Spolu s Petrem Zemanem uvádíme vycházku v Hloubětíně

Mé cíle se trochu změnily. Od původního hledání pěkných věcí v našich čtvrtích jsem se rozhodl, že zkusím zvýšit zájem lidí, kteří tu žijí o své okolí. Vycházky vypadaly jako ideální cesta. Postupně jsem ale zjistil, že celá Praha 14 je pro mě moc velká.

Sice jsem měl představu, co se v které čtvrti děje, ať už od komunitních koordinátorů nebo od dalších lidí, se kterými jsem se setkával, ale vycházky lidé spíš chodili konzumovat. I když na každou přišly desítky lidí, měl jsem pocit, že to není úplně ono.

Na přelomu roku 2015 a 2016 uspořádali komunitní koordinátoři dvě setkání v rámci jednotlivých čtvrtí. Já se zúčastnil obou setkání na Hutích. Sice jsme si řekli, co se nám tu líbí a nelíbí, ale efekt skoro žádný. Další slepá ulička.

Od komunitních koordinátorů jsem ale dostal kontakty na další akční lidi u nás a tak jsme spolu s Šárkou Daňkovou před rokem uspořádali první úklid Hutí.

Nepořádek nasbíraný při prvním Úklidu Hutí
To bylo úplně něco jiného, přišli lidé kteří se o své okolí opravdu zajímali a společně jsme nasbírali hodně pytlů nepořádku. Pomaličku se začali objevovat další akční lidé. V létě proběhl den dětí, druhý úklid Hutí a v listopadu lampionový průvod, všechno už na Hutích.

Největší smysl teď vidím v akcích, kde lidé mohou sami přiložit ruku k dílu a sami aktivně ovlivnit své okolí. I když nejen prací živ je člověk a smysl mají i více konzumní akce jako Den dětí.

Co dál?

Vycházky jsem opustil, prošli jsme všechny městské části a mé cíle se tak naplnily. Letos chci pokračovat spolu se sousedy v akcích na Hutích. Nejbližší bude jarní úklid Hutí už za dva týdny.

Na jaře pak proběhne jedna nebo dvě komentované vycházky po Hutích. A v červnu uspořádáme den dětí.

Z online světa se tak Krásná Praha 14 přesunula do skutečného světa a zúžila záběr hlavně na Hutě. Článků už teď tolik nepíšu. Raději se věnuji akcím. Těším se, že se tam uvidíme, třeba už na úklidu Hutí 25.března.

Tady ještě odkazy na pár akcí, na které rád vzpomínám:
http://www.krasnapraha14.cz/2014/06/u-kyjskeho-rybnika-se-v-horku-poti.html
http://www.krasnapraha14.cz/2016/04/na-vychazce-se-starostou-1-od-sparty-k.html
http://www.krasnapraha14.cz/2016/06/piratsky-den-deti-na-hutich-162016.html




čtvrtek 2. března 2017

Jarní úklid Hutí v sobotu 25.3.2017 od 15 hodin

Pojďme společně udělat naši čtvrť krásnější! Projdeme ulice Hutí, posbíráme drobné o větší odpadky a pak si dáme svařák a buřty při třetím úklidu Hutí.



Sraz:
V sobotu 25.3. v 15 hodin před hospůdkou a minigolfem Yamka ve Splavné ulici -  tady.

S sebou si vezměte:
Ušpinitelné oblečení a pokud máte, tak motyky nebo hrábě na vytahování odpadků z křoví. 
Od úřadu Prahy 14 budeme mít k dispozici pytle a latextové rukavice.

Podívejte se, jak jsme uklízeli na podzim:
Fotoreportáž ze zářijového úklidu Hutí

Kdo se může zúčastnit:
Zúčastnit se může kdokoli, nejen obyvatelé Hutí. Přijďte i s dětmi.

Program:
Asi 2 hodiny budeme uklízet. Nepořádek nasbíráme do pytlů a odneseme na domluvené místa. Jsme domluvení s městskou částí, že je v pondělí odveze.
Až skončíme, tak pro nás Minigolf Yamka Na Hutích přichystá buřty na opečení a pro dospělé svařák.

Co z toho budu mít:
Akce je dobrovolnická, i my to děláme proto, abychom udělali pořádek v našich čtvrtích a měli dobrý pocit z toho, že tu budeme mít čistěji.  

Kde budeme uklízet:
Nepořádek se hromadí stále na stejných místech, proto budeme opět uklízet hlavně kolem sqash centra (1), jezírka (2), viaduktu (3), domů ekospolu (4) a hřiště (5). Na mapě


Kde budeme uklízet - odkaz


Prosíme šiřte info o akci mezi sousedy a známé
Nepořádku je hodně, uvítáme každého pomocníka.

Pořádají: 
Martin Perlík, Šárka Daňková a další sousedé z Hutí.

Kontakt:
Martin Perlík, tel. 608 526 635, email: martin.perlik@gmail.com

Za podporu děkujeme 
Městské části Praha 14 a minigolfu Yamka Na Hutích.




neděle 22. ledna 2017

Zamrzlý Kyjský rybník

Po několika letech se vrátila pořádná zima a Kyjský rybník zamrzl a teď je to ráj bruslařů. Podívejte se na fotky.

Odhrnutý led na menším rybníku

Hokejisté a bruslaři u hráze mezi velkým a malým Kyjským rybníkem.

Ptačí ostrůvek

Pohled na proutěnou věž z ptačího ostrůvku

Aloisovský břeh z ptačího ostrůvku

Celý rybník od železničního mostu

Železniční most



čtvrtek 29. prosince 2016

Lampionový průvod na Hutích 22.11.2016

Když jsem byl malý, chodil jsem s rodiči na lampionové průvody od Kyjského kostela kolem rybníka. Teď po mnoha letech jsme se spolu s dalšími sousedy rozhodli uspořádat Na Hutích vlastní průvod. A ne ledajaký, strašidelný.
Lampionová dílna

Něco přes kilometr dlouhá trasa začínala v hospůdce minigolfu ve Splavné ulici, kde si děti mohly před začátkem průvodu vyrobit vlastní lampion v lampionové dílničce. A v 6 hodin se celý průvod asi 70 dětí a k tomu bezpočtu dospělých shromáždil před minigolfem a my se vydali za doprovodu barevných světel lampionů hledat první strašidlo.

Vydáváme se na cestu


U jezírka se ukrýval vodník, kterému se ztratila dceruška vodnice. Když ji děti našly dostaly žabku a vydaly se dál, za čarodějnicí, od které dostaly kouzelnou hůlku a za vílou, kde získaly kaštan.

U víly


Ty pak u čaroděje hodily do kotlíku a umíchaly kouzelný lektvar. Cestou postupně lampiony zhasínaly a děti se honily s kouzelnými hůlkami. Tak jsme došli do cíle, tedy zpátky k minigolfu.

Všechna strašidla


Reportáž z vycházky po Lehovci 13.11.2016

Kopec Lehovec jsme zatím při vycházkách míjeli ze všech stran. Nejblíž jsme se mu dostali letos na jaře na přírodovědné vycházce, kdy jsme vystoupali od rybníka na vyhlídku u bývalého areálu zdraví.
Lehovec, to je hlavně panelákové sídliště, které bylo postavené v 70 až 80. letech minulého století. Nejvyšší paneláky stojí ještě k tomu na kopci a v době, kdy byly ještě natřené červenou barvou, jste je mohli vidět z velké části Prahy, teď už jsou barvy tlumenější a když stojí člověk přímo pod nimi, tak nevypadají zdaleka tak vysoké.  Na vycházku ve velmi mrazivém počasí se s námi vydalo přes 30 účastníků.

Vydali jsme se od metra Rajská Zahrada přes čtvrť rodinných domů Nad rybníkem. Té se za první republiky jeden čas na popud místních komunistů říkalo Moskva, název se ale naštěstí neuchytil. Zde jsme se zastavili u domu postaveného po uvolnění poměrů v 90. letech tak, aby vypadal jako zámeček. Teď už se domu staví střídměji.



Dalším zastavením  byla lomová jezírka, u kterých se vždycky rád zastavím když jdu kolem. O jezírkách ví jen velmi málo lidí, protože přístup k nim je velmi nenápadný.



A teď už vzhůru do nitra sídliště. Postavit sídliště na kopci napadlo místního komunistického papaláše, který považoval paneláky za zázrak socialismu a tak je prosadil i ve své čtvrti. Kromě několika věžáků stojí na kopci i několik řad menších panelových domů.



Dříve zde stála i samoobsluha a dům služeb a to dost neobvykle přímo nad silnicí. Objekt byl ale před několika lety přestavěn na byty. Další zajímavostí sídliště je pomalovaný most, kde vede silnice nad chodníkem s cyklostezkou. Most byl pomalovaný v rámci akce Grafiti Jam před dvěma lety a zatím docela odolává sprejerům.



Přes nový blok s pasivními bytovými domy jsme se dostali až do druhé části sídliště u konečné tramvaje. Tady je vidět, jak se plánoval urbanismus v 80. letech, paneláky ukazují svá záda nejen rušné silnici, ale i tramvajové točně, kde se dřív pohybovalo opravdu hodně lidí. Úplně se obrátil systém, kdy obchody a kavárny jsou odvrácené od ulice do vnitrobloku, místo, aby tomu bylo naopak.



Z Lehovce míříme zpět k Rajské Zahradě a poslední vycházku roku 2016 vycházku ukončujeme u torza Černého Mostu nad železniční tratí.



sobota 26. listopadu 2016

Pojďte do Maňány na výstavu obrazů z Hutí a dalších koutů Česka 8.11.-31.12.2016

Malovat jsem začal před dvěma lety a protože mě baví staré stavby a příroda, jsou to hlavní témata, která na mých obrazech najdete. Může to být křížek v polích, ulice nebo osamělý dům.  Obrazy jsou to z různých zapomenutých zákoutí naší republiky. K těm jsem letos v zimě  začal přidávat i témata z našich čtvrtí Hutě a Rajská Zahrada. Je to třeba torzo Černého mostu, nebo viadukt mezi Hutěmi a Rajskou Zahradou.

Obrazy z plenérů.

To všechno můžete vidět na výstavě mých obrazů s názvem Člověk a krajina.
Výstavu jsme otevřeli vernisáží v úterý 8. listopadu a k vidění bude v otevíracích hodinách kavárny do konce roku 2016.

Pro uskutečnění výstavy jsem vybral kavárnu Maňánu na Černém Mostě. Tu provozuje nezisková organizace Centrum Slunečnice, která zaměstnává lidi se zdravotním postižením.

Křížek v lukách.


Termín: 8.11.2016 - 31.12.2016
Kde: Kavárna Maňána, Maňákova 745, Praha 14 (mapa)
         3 minuty pěšky od metra Černý Most
Kdy: Po-St: 13-20 h
         Čt - Pá: 10:30 - 20 h
Vstupné: Zdarma, dejte si kávu a zákusek, mají tam moc dobré.

Výstava je neprodejní.
Uvádím vernisáž.

Majitelka kavárny představuje svoji neziskovou organizaci.


Hosté vernisáže


Diskuse nad obrazy




čtvrtek 17. listopadu 2016

Reportáž z přírodovědné vycházky přes Čihadla k pískovně 9.10.2016

Slunce vysušilo louže po dešti a my se vydali na podzimní přírodovědnou vycházku za doprovodu botanika a ornitologa.
U Kyjského kostela se nás sešlo skoro 40 a vydali se do lesa na svahu kopce nad Starými Kyjemi, na Čihadla. Ten les je n první pohled neobvyklý. Mezi klasickými lesními listnáči se totiž občas objeví i jabloň nebo třešeň, pozůstatky dávných sadů.
Na kopci by člověk hledal les, ale místo toho se tu táhne křovinatá step. Jsou tu totiž dráty vysokého napětí a proto je zde uměle udržovaný křovinatý porost a spousta šípkových keřů. Nic vyššího zde být nesmí. 
 

Z kopce opět scházíme dolů na cestu, která vede podél suchého poldru. Tady stával ještě nedávno cvičák po psy, ze kterého bagry udělaly za poslední rok jezírko pro žáby. My ale pokračujeme po cestě podél Svépravického potoka. Ten původně tekl betonovým korytem ve středu údolí, ale v rámci úprav byl přesunut blíže ke kopci. Po několika letech už si člověk ani neuvědomí, že tu nikdy potok nebyl.

Botanik popisuje rostliny a občas se nám ztratí i se síťkou, do které loví různé hmyzáky, které nám pak ukazuje ve skleněné trubičce.


A už se blížíme k cíli naší cesty, k pískovně, na jejím břehu botanik prohlásí, že je to docela nuda, z jeho pohledu taková poušť. Daleko více to tu zajímá ornitologa, protože na rybníku vidíme kromě kačen i potápky roháče a v dáli labutě a volavky.

Pískovna tu neleží dlouho. Těžba byla ukončena někdy v 50. letech, kdy byl lom zatopen, a my pokračujeme po jejím břehu až na kraj Dolních Počernic, kde naši cestu ukončujeme.