Reportáž z vycházky na sídliště Černý Most 25.10.2015

Skoro na žádné vycházce jsem nezapomněl říci, že je pořádáme i proto, abychom ukázali, že Praha 14 není jen sídliště Černý Most. A konečně na něj také došlo. Naše kroky zamířily od konečné metra B přes nejnovější část sídliště k posledním panelákům, které se v Praze stavěly. K bloku Vybíralka. Ta letos slaví výročí 25 let.

Oblouk v pozadí je jediná socha na sídlišti a má symbolizovat most

U metra se nás sešel dav asi 60 lidí, to pro mě bylo velké překvapení, přeci jen sídliště není žádný trhák, architekt Petr Kučera se nejprve začal dojímat nad stanicí metra: "Bez údržby vydrží budova pěkná tak dva roky." Na tragickém stavu stanice se kromě údržby promítly i nekvalitní stavební materiály. V okolí stanice jsou i další nepřehlédnutelné špeky. A to třeba nedostavěná budova hned naproti výstupu z metra. Skoro nikdo si jí nevšimne, protože jsou postavené jen podzemní garáže. Důvod? Je to majetek magistrátu. Soukromý majitel by nejlukrativnější pozemek sídliště dávno využil.

Co byste asi na sídlišti nečekali jsou bloky domů s vnitrobloky, ty nejsou úplně uzavřené, dá se jimi projít, dřív tu byla hřiště, ale teď chátrají. Opět je problém hlavně v tom, že jsou majetkem magistrátu, ale alespoň se chystá rekonstrukce. A jak se stalo, že se na sídlišti objevily vnitrobloky? Domy byly postavené až po revoluci a v tomto uvolnění se architekti nakrátko k blokové zástavbě vrátili. Z pohledu současnosti jsou spíš opět unikáty, protože nyní už se staví opět solitérní bytové domy, byť ne z panelů.

Ve vnitrobloku je nevyužívané hřiště

Zastavili jsme se i před prvním obchodním centrem v Česku, Centrem Černý Most. Nedávnou přestavbou se se přiblížilo k metru, parkoviště se přesunulo na střechu a do parkovacího domu a centrum má své ulice s kavárnami, kde se mohou i místní obyvatelé občerstvit. Zároveň ale vysává život ze sídliště. Na okolí obchodního centra je dobře vidět, jak to vypadá, když se o pozemky stará soukromník a jak veřejný správce.

Kolem paneláku svědků Jehovových jsme zamířili do podzemních krytů. Musím moc ocenit, že se kryty využívají a to jako podzemní garáže. Garáže s pořádně masivními dveřmi. Kryt slouží přilehlé základní škole.

Vchod do krytu

Předposlední zastávku jsme udělali u dalšího unikátu městské části. Parku bez stromů. Rok a půl ho tu buduje magistrát, důsledkem je pole s asfaltovými cestičkami a kopcem. Teď park vypadá docela nevesele, ale uvidíme na jaře, až se zazelená. Parku znatelně chybí dvě zásadní věci. Stromy. Vždyť park bez stromů je jako poustevna bez poustevníka. A pak spojovací cestičky. K čemu je lavička na kopci, když k ní nevede cesta? Vývoj parku budu dál sledovat.

Nový park V Čeňku, zazelená se na jaře?

Vycházku ukončujeme před maringotkou s čajem a kafem uprostřed bloku Vybíralka. Tady se chopil slova Petr Zeman, můj spolupořadatel a Michal Lehečka, komunitní koordinátor z Anthropictures.

Mluvili o pilotním projektu, který se ve vnitrobloku rozjíždí, cílem je spolupráce mezi státní správou a místními obyvateli. V médiích kolem toho prolétly bombastické zprávy, ale tak velkolepé to není. Jde o to, že bude město s místními obyvateli víc řešit, jak by chtěli, aby okolí jejich panelových domů vypadalo.

Před kavárnou- maringotkou vycházku ukončujeme.

Vycházka přešla v diskusi a rozešli jsme se až za tmy, je totiž první den po změně času a v 5 hodin je tma. Díky moc všem za účast, jsem rád, že přišlo tolik místních. Když jsme se na závěr ptali, kolik lidí je ze Čtrnáctky, tak zvedlo ruku skoro 2/3 lidí.

TIP: Přečtěte si reportáže ze všech vycházek po Praze 14 v roce 2015.