čtvrtek 9. října 2014

Sídliště, které přežilo svoji dobu


Paneláky, kde se fasády stále pyšní obdélníky šedého betonu, je tu panelová samoobsluha i torzo kavárny. To je sídliště Poděbradská na Praze 14 , místo, kde jsem nikdy nebyl (na mapě). Až o minulém víkendu s průvodcem nejpovolanějším, s architektem, který sídliště navrhl, v rámci Dne architektury.
Spolu s architektem se vracíme 30 let do minulosti.

Sídliště se ke konečné tramvaje Lehovec otáčí nepřivětivou zadní fasádou barierového domu, který odděluje sídliště od rušné silnice. Tato šedá hradba mě nikdy nelákala, abych za ni pronikla já se nyní dočkal hned několika překvapení.
Tady byla kdysi samoobsluha se 4 pokladnami.

Obchody jako součást panelových domů
I když bylo postaveno za komunismu, má sídliště jako součást monobloku prostor pro samoobsluhu i kavárnu. V přízemí domů sídlí obchody a firmy. Autoři staveb se inspirovali na západě a i s omezeným výběrem panelů se snažili postavit něco zajímavějšího než jen jednoduché plochy šedého betonu.
Kulturák působí až nepatřičně
Uprostřed sídliště postaveného pro 4000 lidí najdete stavbu bývalého kulturáku, který ale vypadá jako by byl postaven o 10 let později. Do dob socialismu ho řadí jen budovatelská socha před vchodem. Uvnitř býval sál pro 300 lidí, kino, kavárna a galerie. Bohužel vše v 90. letech zprivatizováno a chybějící kulturní dům se bude muset postavit nový.
Sídliště se dostavělo v předvečer sametové revoluce, nastupující éra hypermarketů za městem vylidnila samoobsluhy, které se nevyplatí provozovat a i řada malých obchůdků je prázdná.
Socha před bývalým kulturákem
Ach ta údržba
Velkou slabinou veřejných staveb na sídlišti je údržba. Zábradlí zrezivělé, kovové skulptury, které dřív asi měly i nějaký praktický význam jsou nyní jen prázdnými rezavými torzy. Šeď sídliště u nejvýchodnější pražské konečné tramvaje se prosvětluje jen pomalu.
Jak mělo sídliště původně vypadat, maják vlevo se nerealizoval.



3 komentáře:

  1. Dobrý den, v článku jsem nenašel jméno architekta, který sídliště navrhl. Existuje k historii sídliště nějaká literatura? Děkuji Štorek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bohužel nevím. Možná by věděl Petr Zeman, byl pak nějakou dobu v kontaktu s paní, co nás vycházkou prováděla. Třeba něco zjistíte přes něj.

      Vymazat
    2. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Machonin

      Vymazat