Komunitní koordinátoři: Srdce Prahy 14 neexistuje

Barbora Bírová a Michal Lehečka z Anthropictures působí na Praze 14 jako komunitní koordinátoři. Můžete si je představit jako nezávislou spojku mezi lidmi a úřadem. Původně jsem chtěl sepsat otázky a poslat jim je emailem ke zodpovězení. To by byla dost nuda, a tak jsem je vyzpovídal na stromě u Kyjského rybníka. Barbora má na starosti Hloubětín, Lehovec, Hutě a Aloisov.

Michal pak sídliště Černý Most. Většinu se v rozhovoru doplňovali, když šlo o osobní zkušenost, uvedl jsem odstavec jménem. Jejich činnost navazuje na komunitní monitoring, který proběhl na Praze 14 na jaře 2013.

26.8.2014: Doplnil jsem informace od třetího koordinátora Pavla Boreckého, který má na starosti Kyje, Jahodnici a Hostavice do dopovědí na otázky 3. a 7.

 Michal Lehečka má na starosti sídliště Černý Most.

1. Čím se zabývá sociálně-kulturní antropologie?

Antropologie je věda zabývající se lidskými společnostmi a kulturami. Jejím hlavním distinktivním znakem je terénní výzkum, tedy intenzivní pobyt mezi jednotlivci zkoumané skupiny lidí. Naším zájmem je zachytit, pochopit a popsat jednání lidí tak, jak je oni sami vnímají a následně je nějakým způsobem interpretovat.  Antropologie vznikla na konci 19. století v anglosaském prostředí, kdy se oddělila od etnologie. Nejprve se zabývala „primitivními“ národy, v zásadě se dá říci, že první práce měly charakter odborné cestopisné literatury. Ve druhé polovině 20. století pak antropologové obrátili svou pozornost i směrem k vlastním společnostem.

2. Jak jste se ke komunitnímu monitoringu a práci koordinátora dostali? Kde vznikla myslenka?

My dva jsme se na samotném komunitním monitoringu nepodíleli, do projektu jsme se zapojili až později. Původní myšlenka přišla od Davida Kašpara, ředitele Prahy 14 Kulturní (pozn. organizace zřízená městskou částí). Tak vznikl komunitní monitoring, který proběhl loni na jaře. Koordinátoři jsou navazující projekt.

Monitoring sám o sobě byl velmi krátký, ideální by bylo, kdyby probíhal alespoň rok. Odhalil spíše jen to, co lidé říkají, a méně pak to, jak se ve skutečnosti chovají. Obecným problémem je, jak komunitu definovat. Monitoring neměl přesně nastavená pravidla, která by říkala, co je to komunitní chování. Podle toho, jak uvažujeme my jako koordinátoři, parta lidí, kteří se sejdou v hospodě jen s cílem pít pivo, nejsou komunita. Kdyby alespoň hráli karty, už by se dali za komunitu považovat.

Práce koordinátorů je velice specifickým typem výzkumu, protože nejen pozorujeme, ale také do jisté míry zasahujeme do dění.

3. Jak práce koordinátora probíhá?

Naším úkolem je pracovat s komunitami. Na Praze 14 jsme se setkali se situací, že tu je několik čtvrtí. Každá je každá úplně jiná a řeší i jiné problémy. Všechny spojuje, že si přijdou jako ti nejposlednější, o jejichž potřeby se radnice nezajímá a mají s ní špatné zkušenosti.

Barbora:

Hloubětín. Miestni obyvatelia, najmä tí, ktorí prejavujú aktívni prístup, majú pomerne emotívny v zťah k miestu a s tým súvisí aj ich motivácia k aktívnemu prístupu. Za najvýraznejšiu komunitu považujem združenie Starý Hloubětín.

Lehovec. Tuná je aktívnou skupinou združenie Bydlení na Lehovci, ktoré sa pôvodne vytvorilo skrz privatizáciu bytov, najmä komplikáciami s tým spojenými. Z negativity ale často vzniká aj aktivita. Ľudia sa združujú za účelom upozorniť na to, čo ich v lokalite, kde žijú, štve a komunikácia medzi nimi vytvára väzby, ktoré sú podnetné pre vznik komunity.

Aloisov. To je pomerne malá lokalita, no i tu sa rozvíja aktívny prístup, napríklad pri snahe vytvoriť projekt bezpečného chodníku mezi Hloubětínom, Aloisovom a časťou Kyje. Je to náročné na realizáciu, najmä z finančného hľadiska a stále je jednoduchšie zorganozovať koncert, ako postaviť chodník. Ale aj tak vnímam tento počin za dôležitý a dúfam, že sa podarí posunúť ho ďalej.

Hutě. Dôležité a problematické je, že Hutě nemajú žiadnu občiansku vybavenosť, nie je tu ani bankomat, problémy sú v doprave. Ľudia v poslednej dobe riešili možnosti spojené s ihriskom od firmy Ekospol, ktorá tu stavia nové domy. Vznikli petície, jedna proti výstavbe a následne protipetícia. Existujú tú rozličné názorové skupiny, ktoré majú svoje dôvody, prečo sa k veci stavajú zrovna tak. Snažíme sa byť nápomocnou komunikačnou spojkou, aby rôzne pohľady na vec mohli byť diskutované.

Michal:

Černý most. Je to značně anonymní sídliště a tak zpravidla i funguje. Chybí zde možnost širšího kulturního vyžití pro některé skupiny obyvatel (obzvláště těch starších). Kulturní a volnočasové aktivita jsou iniciované hlavně působením Plechárny, Jahody o. s. a dalších neziskových organizací. Obecně jde o sídliště plné sociálních problémů. Dají se zde pozorovat latentní, avšak neopomenutelné projevy xenofobie a rasismu. Černý Most I je velmi hustě zastavěný, je to asi nejtěsnější zástavba paneláků v Praze. Bolestivé téma je, když se začne plánovat ještě další zahuštění zástavby, tím je nyní rozšíření domu s pečovatelskou službou.

Pavel:
Jahodnice a Kyje. Jih městské části je oproti Hloubětínu nebo Černému Mostu typický klidnějším životem ulic. O to víc se ale odehrává kolem místních sportovišť, ať už jde o Sokol na Jahodnici nebo v Kyjích. Jedna z taktik, jak se přirozeně dostat mezi místní proto je: "jít tam, kde to žije". Pomáhal jsem tak městu navázat spolupráci s aktivními maminkami z Jahodnice, skupinou mladých rodičů z Hostavice se zájmem o zvelebení parku nebo komunitní školkou v Kyjích. Smysl své práce vidím v otevřené komunikaci se všemi - lidmi, organizacemi, radnicí. Díky ní pak mohu smysluplně působit jako takový svorník, který se ostatním snaží pomáhat mluvit spolu. Může to znít triviálně, ale opak je pravdou.

4. Jaké jsou vaše první úspěchy?

Barbora: Za úspech považujem postup ohľadom už spomenutého chodníku Oborská, medzi Hloubětínom, Aloisovom a Kyjemi. Mimo to, že sa nám vôbec podarilo nadviazať spojenie a spoluprácu so združením na Lehovci.

Michal: Nevím, nakolik to nazvat úspěchy, ale myslím, že mým hlavním přínosem je situační informování lokálních aktérů a působení napříč aktivními skupinami. Například v blízké budoucnosti budu pomáhat uspořádat fotbalový turnaj pořádaný místní skupinou Romů.

5. Co se bude dít, až projekt koordinátorů na podzim skončí?

Snažíme se získat grant pro další fungování. Nyní je projekt financovaný z Prahy 14 Kulturní. Ale i s grantem to bez podpory městské části nepůjde. Také je otázka, jaká bude situace po volbách, zda bude mít radnice zájem ve spolupráci pokračovat.

Barbora Bírová se stará o Hloubětín, Hutě, Lehovec a Aloisov.

6. Jak vnímáte Prahu 14 vzhledem k ostatním městským částem nebo jiným městům?

Barbora: Pozitivna je snaha mestskej časti k tomu, aby tu behali traja sociálni vedci. Je to svojim spôsobom jedinečný projekt. Keď to porovnám s Bratislavou, kde som prežila väčšinu života, je úplné sci-fi, tam by sa nič také realizovať nemohlo, aspoň zatiaľ nie. Na západ od našich hraníc je to ale naopak čoraz bežnejšie. 

Praha 14 je zajímavý slepenec odlišných lokalit s úplně různou skladbou obyvatelstva, historií, vztahy a zázemím. Identita Prahy 14 jako celku se vytváří zvenčí uměle. Lidem z jednotlivých částí je většinou jedno, co se děje v ostatních čtvrtích

Lidé z venčí vidí jen Černý most. A tak hodně místních i z okolních čtvrtí říká navenek, že jsou z Čerňáku, aby si je mohli zařadit, i když jsou hrdí na své vlastní čtvrti.

7. Co je podle vás srdcem městské části?

Barbora i Michal skoro jednohlasně: Nic takového neexistuje.

Jedno kulturní centrum tu není, Kuturní dům ve Starých Kyjích jako centrum nefunguje, Plechárna na Černém Mostě také ne. Na sídlišti je totiž velice silná skupina obyvatel ve věku 50 a více. Pro ně tu nyní nejsou vhodné kulturní aktivity. Snad se to změní. Každá čtvrť své vlastní centrum.

Barbora: V Hloubětíně je centrom časti futbalový štadión v Hloubětínskej, opäť to súvisí s emocionálnou väzbou, dôležitý verejný priestor je aj bývalé Vetiškovo námestie. Na Lehovci je výrazný priestor okolo základnej školy. V časti Hutě zas ihrisko v Splavnej ulici, uprostred lokality. Pre ľudí z Aloisova je to Kyjský rybník, v Kyjích zrejme Pávovské náměstí.

Michal: Černý most, ten centrum nemá, centrem jsou hospody a dílčím způsobem pak také právě oblast okolo Plechárny - skatepark, park v Čeňku, který je teď ve fázi realizace a nízkoprahový klub Džagoda.

Michal: Ještě je tu přeci Centrum Černý Most! To je spíš centrum konzumu... Ovšem obyvatelé si jeho přítomnost vesměs velice pochvalují.

Pavel: Srdce musí bušit. Musí být středobodem zájmu přístupným pro všechny. Pohledem na mapu zjistíme, že takovým centrem může být přírodní park Klánovice-Čihadla.  Možná by ale stálo za to provokativně se zeptat, jestli Praha 14 to srdce mít vůbec musí resp. mají lidé zájem na tom, mít k sobě skrze cestičky v lese blíž? Nyní je těch bušících srdcí, míst, s nimiž se dá přátelit, v jednotlivých částech členité městské části celá řádka a určitě to není špatně.

8. Jak vnímáte posun Prahy 14 k zapojování veřejnosti?

Městská část se snaží, narážíme ale na překážky, lidé se nemusí chtít komunitně angažovat. Stále jsme se ještě nevyhrabali z minulého režimu. Existuje riziko, že vznikne elitní aktivní skupina, která přetlačí tu pasivní. Proto je třeba hlídat, jestli někdo nemá převahu. Je třeba zapojovat multivokalitu, tedy vícehlasnost – jde o to, že žádný hlas, byť okrajový a menšinový by neměl zůstat stát zcela stranou.

9. Jaký mají lidé postoj k prostředníkům jako jste vy?

Vnímají nás jako spojku ne jako úředníky z radnice, takže se jim s námi snáze mluví.

10. Jak se Vám daří udržovat odstup od problémů, se kterými se na Praze 14 setkáváte?

Musíme dělat stálou osobní reflexi. Komunitní koordinátor je vlastně v částečném rozporu s antropologií, neboť se snaží poměrně aktivně přispět ke stavu věcí. Dost podobně, jenom poněkud méně „vědecky“ může působit jako komunitní koordinátor i například sociální pracovník. A musíme říci, že na Praze 14 máte velmi dobré sociální pracovníky.

11. Setkali jste se při práci v terénu s nějakými překvapeními?

Barbora i Michal se smíchem: Stále! A na všech úrovních. Až nás to přestane překvapovat, asi bude čas, abychom skončili.

Děkuji za rozhovor,

Martin Perlík

 Líbí se Vám článek? Doporučte jej ostatním.