V Hloubětíně nežijí hloupí lidé, proto čtvrť před 100 lety přejmenovali

Hloubětín jsem vždycky viděl jako město a zbytek městské části jako vesnice. Proč? Protože z Hloubětína směrem do centra Prahy jsou už jen domy a domy, souvislá zástavba. Od zbytku Prahy 14 je ale oddělený lesem Lehovcem a velkými silnicemi.

Ještě do roku 1968 toto oddělení skutečně fungovalo, Hloubětín byla poslední pražská čtvrť a dál už pokračovaly jen vesnice v polích, třeba Kyje.

Zámeček, ve skutečnosti vila, kterou si postavil bohatý měšťan, co se chtěl stát šlechticem.

Kde se ale vzal název Hloubětín? S hloubkou a jeskyněmi, které se pod Hloubětínem nacházejí to nemá nic společného. Na starých mapách najdete ještě název Hlaupětín. Obyvatelé Hloubětína ale hloupí být nechtěli, změna na Chytřetín by byla asi moc drastická, tak v názvu vyměnili dvě písmenka. A bylo!

Hloubětín, když tak přemílám to slovo na jazyku, tak mi připomíná název jednoho ptáka, co létá pečený do úst.

Zpátky k historii. Nejprve tu stálo několik dvorců, kostel a celé to patřilo Křižovníkům s červenou hvězdou. Za první republiky se tu začala stavět příjemná zahradní čtvrť rodinných domků, to byla doba, kdy slovo urbanismus ještě něco znamenalo. Jenže, jenže se to nestihlo.

Tohle hřiště dětem fakt závidím.

Za komunistů přišly do módy paneláky a těmi se zbytek údolí vyplnil skoro do posledního místečka. Komunismus padnul a na těch úplně posledních místech teď stojí stodoly supermarketů.

V posledních letech začíná fungovat i občanská angažovanost, vzniklo sdružení Starý Hloubětín, které se snaží vnést do hloubětínského života trochu řádu a vyplenit trochu neřádu. Zatím se jim podařilo postavit nové dětské hřiště.

Nejžhavější hloubětínskou novinkou je architektonická soutěž na komunitní centrum H55 a už se těším až nám za pár let vyroste. No vida, přeci jen jedno místečko co se nestihlo zastavět zůstalo.

Hloubětín: celá mapa

Ve zdech Kyjského kostela se ukrývají chodby

Románský kostel svatého Bartoloměje ve starých Kyjích mám rád. On totiž nevypadá moc jako kostel, vypadá spíš jako tvrz. Je to totiž pevnostní kostel, jeden ze dvou v Česku. Má tak silné zdi, že v nich jsou ukryté chodby. Věž kostela byla původně o 7 metrů vyšší a sloužila jako sýpka, teď je ve věži zvon a chór s varhany.

Kostel vysvětili v roce 1226 takže je to nejstarší barák na Praze 14 a zároveň jeden z nejstarších kostelů v Praze. Je až tak starý, že si ho městská část dala do znaku.

Kostel opravdu připomíná pevnost

Kostel je velmi malebný, obehnaný vysokou zdí za kterou býval hřbitov, z toho zbylo už jen pár náhrobních kamenů.

Na kostel mám příjemné vzpomínky. Když jsem byl malý, tak u kostela začínal lampionový průvod. Od kostela se šlo ke Kyjskému rybníku. Moc mě to bavilo. A ten lampion, ten mám ještě někde schovaný.

Fresky nad oltářem

Uzoučká chodba ukrytá v pevnostní zdi.

Věž sloužila původně jako sýpka

Schody na věž mi připomínají Jana Tleskače

Střecha z břidlicových destiček

hhh

Kostel Svatého Bartoloměje: Celá mapa

Farář trsá vpravo, aneb Staročeský jarmark v Kyjích

V pátek jsem si všiml na facebooku Prahy 14 kulturní, že u kostelíka ve Starých Kyjích a ve farské zahradě bude v sobotu jarmark. Fajn program na víkend, ale netušil jsem, že to bude až taková pařba. Docela si poslední dobou zvykám na to, že když se něco pojmenuje jarmark ve skutečnosti to jsou sterilní stánky s ještě unifikovanějším obsahem.

No tenhle jarmark byl hodně svojský. Pár sterilních pouťových stánků sice stálo na ulici (asi dva z deseti), ale už na farské zahradě mi to připomínalo spíš sousedskou slavnost. Grilovalo se sele, kovář koval s dětmi, ke snězení tu byl pravý staročeský hambáč i čertík v lokši. Z pódia znělo country které kapela občas prostřídala diskotékovými hity, na které trsal i hlavní pořadatel celé akce, farář.

Pevnostní kostelík byl celý otevřený, po úzkých schodech se dalo vydrápat i do věže. Kostelík si ale zaslouží vlastní téma a tak o něm napíšu příště. Tolik psaní, dál ať mluví fotky.

Tady se vyrábí z proutí

Cesta ve větvích končí lanovkou.

Pohoda před podiem

Grilované sele

Den otevřeného kostelíka (vysvěcen 1226)

Dobojováno

Bezdrátový moderátor

Farář trsá v pravo a táhne další děvčata do kola.

Farská zahrada: celá mapa.

 

Na sopce

To koukáte, že má Praha 14 vlastní sopku. Ční přímo nad sídlištěm Černý most a postupně přechází do náhorní plošiny nad Čihadly. A kde se vzala na sídlišti sopka? Ona s ním vlastně přímo souvisí. Je to pozůstatek hald hlíny, které vykopaly bagry při stavbě sídliště. Hlínu rozhrnuly buldozery, ale sopka zůstala.
Když jsem byl v první třídě, tak jsme při kreslení seděli před školou a kreslili jeřáby jak sídliště staví s haldami v pozadí.

Cesta na sopku.

Nechat sopku na místě, to se soudruhům povedlo! Je z ní totiž parádní výhled do všech stran, na Kyjský rybník, na Dolní Počernice i na všemi barvami hrající sídliště.
Také náhorní plošina si pomalu vydobývá své místo na slunci , je na ní spousta lesních školek, stromy jsou ještě malé, ale za 20 nebo 30 let budeme mít pěkný park.

Sopka není z letadla moc vidět: Celá mapa