Guerilla sketching. Na aktivní guerillu lidé reagovali, ale tohle jsem nečekal.

Druhou guerilla akci jsem naplánoval úplně přesně týden po té předchozí. Na guerilla quotingu mi chyběla zpětná vazba, jestli si lidé citátů lidé vůbec šimli. Proto guerilla sketching stojí na jiném základě. Rozvěsil jsem čtyři panely s předkreslenými obrázky a se zavěšenou propiskou v parčíku u dětského hřiště Na Praze 14 (mapa) a čekal, co se bude dít.

Plánuji rozvěšení cedulí.

Opět to byla akce na 24 hodin. Plánovaný liduprázdný parčík nebyl před setměním až tak liduprázdný. Opodál totiž stojí malá hospůdka, přes den je zavřená, ale večer se kolem šourali opilci. Není všechno dokonalé. A s tím, že se mi zamotají špagáty od propisek, jsem také mohl počítat.


No, věřte mi, nedalo mi to. Cedule jsem okouknul v pondělí po poledni, jedna byla už dokonale počmáraná, ostatní prázdné. uvidí se večer. Sázím na to, že večer přijdou na hřiště maminy s dětmi.

Večer před setměním znovu na místě a... cedule nikde. Hmm, až tak extrémní řešení jsem tedy nečekal. Po chvíli vidím něco světlého na blízké lavičce. A vida, žluté cedule leží složené a důkladně pokreslené na lavičce. Ovšem červené cedule úplně zmizely, asi si je někdo odnesl domů. Druhé překvapení mě čekalo dnes ráno, když jsem cedule rozložil. Podložka rybníka ukrývala motýla a život pod hladinou. 

Dvě cedule přežily důkladně pomalované i s podložkou.

Úspěšnost akce se dá měřit různě. Já se bál jsem se dvou extrémů, buď si cedulí nikdo nevšimne, nebo zmizí úplně. Půlku důkladně pokreslených cedulí považuji za úspěch.

Mám ještě pár nápadů, takže se časem můžete těšit na další akce. Klidně pište do komentářů, co podobného by se dalo podniknout. Ideálně, aby to u kolemjdoucích vyvolalo reakci.

Čtěte také:

• Guerilla quoting Na Hutích
• My name is šnek!
• Mezinárodní architektonická soutěž na čtrnáctce
• Pod povrchem bublá... aneb komunitní monitoring